Výsledky hledání míst

Boží muka ve Vitonicích, místní části městečka Kralice na Hané, leží při silnici do Biskupic. Pocházejí z r. 1758 a jsou státem chráněnou památkou. Jedná se o zděnou hranolovou stavbu s kaplicemi otevřenými do třech stran.

Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.

Žulová boží muka dle špatně čitelné datace z roku 1653 s nezvykle nízkým osmibokým dříkem. Přímo na dříku stojí masivní kaplice s velmi mělkými nikami, dole neuzavřenými, zakončenými trojúhelníkovými štítky. Na vrcholu má nízký kamenný štítek, zdobený ornamenty. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Boží muka opatřena latinským nápisem. Datovaná rokem 1705. Zděná, hranolová boží muka. V horní části tři niky, kde bývaly umístěny svaté obrázky. Místo slouží k zastavení a modlitbě. Památka je evidována jako zachovalá a volně přístupná.

Zvláštně pojatá dřevěná boží muka na kamenném sloupu stojící na návsi u parkoviště; krytá stanovou stříškou a vrcholící kovovým hrotem s makovičkou. Doba vzniku nezjištěna.

U hlavní silnice, na jižním okraji obce Uhřičice, ve směru na Kojetín, stojí barokní zděná boží muka z r. 1798. Ve spodní části stavby jsou v nikách vyobrazení sv. Floriána, Ježíšova křtu a ukřižování.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Barokní cihlová boží muka na čtvercové základně. Pilíř s mírnou entazí (mírně se zužuje a je nepatrně vypuklý) je zakončen dvěma římsami. V horní části jsou mělké niky, pilíř je zastřešen střechou ve tvaru čtyřbokého stanu, zakončenou dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněna od roku 1968.

Raně barokní boží muka na okraji městyse směrem k Rancířovu. Pozdně goticko-renesančního typu z r. 1615. Na patce mohutný zkosený hranolový pilířek, zakončený hlavicí s reliéfním dekorem; nad hlavicí je římsa a na ní otevřená lucerna. Nad ukončující římsou lucerny je místo stříšky kamenný jehlan.

Jedna z posledních zachovaných drobných památek barokního typu. Původně orientační bod. Boží muka pozdně barokního původu zmíněna r. 1706. Trojboký zděný pilíř. V horní části obíhá korunní římsa. Ve výklencích zasazeny nekvalitní novodobé malby. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je šestiboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškami. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.