Výsledky hledání míst

Kašna se sochami Tančících sedláků z r. 1929 od Františka Barwiga. Postavičky sedláka a selky jsou oblečeny v typickém sudetoněmeckém kravařském kroji, což se stávalo v minulosti příčinou protestů. Dnes symbol města.

Kašna Tritónů z roku 1709. Autorem kašny je kamenický mistr Václav Render. Z jeho dílny pochází i sousoší, ale jeho autor není znám. Na náměstí Republiky v Olomouci přemístěna v roce 1880.

Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.

Kašna se sochou šlechtice a někdejšího majitele města Vratislava II. z Pernštejna postavena v roce 1871. Autorem sochy je Karel Dvořák. V roce 1902 sochu restauroval místní rodák, sochař Jan Štursa.

Pozdně renesanční kašna z r. 1595, původně hlavní zdroj vody města Hustopeče. Zdobena mořským bohem Tritonem, obtočeného delfíny, nesoucími na rameni džbán.

Kašny na vimperském náměstí jsou doloženy v 16. století. Dnešní kamenné bazény pocházejí z 18. století, sochy z 19. a 21. století.

Pro zásobování městečka vodou sloužila soustava sedmi kašen, napájených ze studní nad Hořicemi. V případě ohně bylo možné pustit do nich pro hašení vodu z rybníka na Hořickém potoce. V 18. století byla u jedné z nich postavena socha sv. Jana Nepomuckého.

Dvě kamenné kašny byly postaveny na místě dvou starších kašen z r. 1541. Horní pův. kašna byla dřevěná, r. 1715 nahrazena barokní kašnou s delfíny. Dolní kamenná kašna byla zničena za třicetileté války, v pol. 19. stol. nahrazena kopií horní kašny. Chráněné kulturní památky. R. 1994 zrestaurovány.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.

V r. 1833 Vít Zeiner dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavit r. 1837 klasicistní zámek.

Novorenesanční kostel postaven v l. 1883-1888 (architekt Gustav Meretta). Vnitřní výzdoba dílem mnoha slavných umělců (Max von Ferstel atp.). V l. 1981-83 byla provedena celková rekonstrukce chrámu, opět v l. 2014-15. Od r. 1996 je katedrálním kostelem nově zřízeného ostravsko-opavského biskupství.

Někdejší farní kostel města Nová Plzeň byl budován od konce 13. do poloviny 16. století uprostřed rozlehlého náměstí. Od roku 1993 je katedrálou nového Plzeňského biskupství. Trojlodní pseudobasilika s nejvyšší kostelní věží v ČR.

Původní kostel dostavěn ve stylu novogotiky. Arch. A. Prokop navrhl šetrnější dostavbu nedokončené věže, zatímco investor – biskup a kapitula – prosadil reprezentativní dvojvěží. Arch. A. Kirstein regotizoval celou stavbu, včetně barokního průčelí.

Místo kostela, postaveného po ustavení kapituly 1057 a několikrát přestavěného, postavil nový chrám D. Orsi. Statické problémy zabránily stavbě věží a vedly k výměně cihlové klenby za korkovou. Výjimečný celek raně barokní stavby a zařízení.