Výsledky hledání míst

Kamenná boží muka z roku 1899 s masivním sloupem a velkou lucernu. Výklenek lucerny, kde byla původně soška či obrázek, je v současnosti prázdný. Na vrcholu lucerny je kovový kříž. Boží muka byla v Čechách stavěna od gotiky, představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.

Barokní žulová boží muka z roku 1756. Pilíř má patku mírně rozšířenou, zdobený je rytými rámy, datem vzniku a málo zřetelným reliéfem krucifixu. Čtyřboká lucerna je půlkruhově zakončená, s rytými rámy a kovovým, bohatě zdobeným kovaným křížkem na vrcholu. Památkově jsou chráněna od roku 1958.

Lidová boží muka v obci, opatřena soškou Panny Marie. Postavena koncem 18. století.

Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století mají hranolový sokl s psaníčkovou bosáží, toskánský sloup a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami s půlkruhovým záklenkem. V nikách jsou malby na plechu. Na vrcholu mají kouli a jednoduchý kovový kříž. památkově chráněná jsou od roku 1958.

Bílov je ves slovanského původu, založená na konci 12. století. Zdejší kamenná boží muka byla postavena roku 1549 a stojí na východním okraji obce. Na oblém sloupu je čtyřhranná kaplička s obdélnými segmentem zakončenými výklenky, která plynule přechází do kamenného kříže.

Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístěn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1159. Jehlancovitý sloup značil hranici královského revíru. Stojí na malé vyvýšenině. Na vrcholu sloupu kovový křížek.

V severozápadním rohu návsi stojí kamenná pilířová boží muka se soklem, dříkem, kaplicí a křížkem, pravděpodobně z 18. století. Vycházejí z typologie rožmberské kamenné huti a vhodným způsobem doplňují historický intravilán vesnice. Památkově chráněná.

Jednoduchá barokní žulová boží muka z roku 1698 jsou umístěna v zámeckém parku. Mají nezdobený hranolový dřík na mírně rozšířeném hranolovém soklu. Na profilované římse je čtyřboká lucerna mělkými nikami na třech stranách a s obtížně čitelným nápisem na straně čtvrté. Památkově chráněna od r. 1958.

Boží muka, postavená v barokním stavebním stylu pravděpodobně v 1. pol. 19. stol., jsou ve srovnání s jinými „Kristovými sloupy“ veliká a honosná – jsou vysoká 4 m a mají 8 oltářních prostorů. V minulosti byla pravděpodobně bohatě zdobena, v současnosti pomalu chátrají.

Sloupová zděná boží muka snad z 30.-40. let 19. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je v II. vojenském mapování - Františkově z let 1838-1839.

Barokní boží muka ze 3. čtvrtiny 18. století.

Kamenná boží muka u vsi Lhota pocházejí z roku 1730 a od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Boží muka byla postavena pravděpodobně koncem 18. století, což je období (2. pol. 18. stol. – 1. pol. 19. stol.) kdy ve zdejší oblasti vznikalo v barokním a klasicistním stylu mnoho těchto drobných církevních staveb, zpravidla velmi jednoduchých, s nikami, ve kterých byly vloženy obrázky svatých.

Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.