Výsledky hledání míst

Boží muka z 18. stol. stojí v poli jižně od vsi. Na soklu čtvercového půdorysu stojí toskánský sloup, Stavebním materiálem jsou cihly. Taková boží muka nejsou v regionu běžným typem. Tvoří malebný krajinotvorný prvek. Boží muka zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek r. 1965.

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Žulová pilířková boží muka gotizujícího tvarosloví stojí na rozcestí v zaniklé osadě Jedlice. Okosený dřík je zakončen kaplicí, z čelní strany s goticky zaklenutou nikou. V ní je novodobý obrázek Korunování P. Marie. Na vrcholu má srostlé kamenné křížky, typické pro gotická boží muka této oblasti.

Jedna z posledních zachovaných drobných památek barokního typu. Původně orientační bod. Boží muka pozdně barokního původu zmíněna r. 1706. Trojboký zděný pilíř. V horní části obíhá korunní římsa. Ve výklencích zasazeny nekvalitní novodobé malby. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní kamenná sloupková boží muka z 18. století mají hranolový sokl s psaníčkovou bosáží, toskánský sloup a čtyřbokou kaplici s mělkými nikami s půlkruhovým záklenkem. V nikách jsou malby na plechu. Na vrcholu mají kouli a jednoduchý kovový kříž. památkově chráněná jsou od roku 1958.

Zděná pilířová boží muka z poloviny 19. století v křižovatce cest v obci. Vysoký hranolový sloupek téměř čtvercového půdorysu rozčleněný dvěma vodorovnými římsami a v horní části s nikami na všech stranách. Krytý nízkou taškovou jehlancovou stříškou s křížem. Památkově chráněná.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Vrcholně barokní kamenná boží muka z roku 1717, pravděpodobně z dílny premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Původně stávala jižně od Šatova v hraničním pásmu. Odtud byla v roce 1986 odvezena, restaurována a v roce 1987 umístěná na stávající místo za kostelem sv. Linharta v Havraníkách.

Kaple v dnes zaniklé obci Kropšlák je uváděná na mapě stabilního katastru z roku 1826. Po 2. sv. válce chátrala, až byla kolem roku 2013 téměř rozebrána a zanikla. V letech 2020 - 2021 ji obnovil spolek "Drobné památky nejjižnějších Čech". Obnovená kaple byla slavnostně posvěcena dne 22.5.2022.

Nezvykle masivní trojboká zděná boží muka stojí při silnici č. 602 z Velké Bíteše do Velkého Meziříčí, dnes již poněkud pod úrovní silnice. Mají tři štíhlé niky, v současnosti prázdné. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Pravděpodobně renesanční sloup s reliéfem patrona města sv. Vavřince na náměstí u někdejší Bílinské brány v Duchcově. Na ostatních stranách vrcholové kaplice další reliéfy.

Moderní boží muka se nacházejí na trase poutní cesty od dejvického kostela sv. Matěje ke kapli Panny Marie Sedmibolestné u Zázračné studánky v Lysolajích. Autorem díla z r. 2011 je sochař Štěpán Rattay,

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.