Výsledky hledání míst

Trojboká zděná boží muka byla postavena patrně na počátku 19. století. Prvně jsou doložena r. 1826. Stavba je zajímavým krajinotvorným prvkem a cennou kulturně-historickou památkou chráněnou od r. 1958.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná hranolová boží muka z 19. století. Čtyřboký dřík s pravoúhlými vpadlinami je od soklu a kaplice oddělen jednoduchými římsami. Přední strana kaplice je prolomena pravoúhlým výklenkem, kryta je plechovou stříškou s jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Jednoduchá nízká kamenná pilířková boží muka z 40. let 19. století. Stojí na nízkém podstavci, hranolový dřík má v přední části vyrytou nezřetelnou dataci (snad 1845). Kaplice je hranolová, zakončená obloukem. V její přední části je mělká obdélná nika s novodobým obrazem. Nejsou památkově chráněná.

Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.

Sloupková boží muka stojící za městem u silnice na Kratice nedaleko Červeného Mlýna. Datovaná do roku 1643. Hranolový žulový sloupek s kaplicí s mělkými výklenky a reliéfními křížky. Na jižní straně pod výklenkem vyrytý letopočet. Památkově chráněná.

Boží muka stojící necelé 2 km za městysem na Šibeníku. Mohutná zděná barokní z období kolem poloviny 17. století. V hořejší části dvoupatrová; spodní patro s pravoúhlými mělkými nikami s obrázky svatých na všech stranách, horní patro slepé, okosené. Zastřešeny malou valbovou stříškou s křížkem.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Dvoudílná hranolová boží muka při východním okraji vesnice na úpatí terénního předělu u komunikace, která vede ke kostelu sv. Jana Křtitele. Datovaná do 19. století. Před nimi stával ještě nedávno umělecky zdobený kříž na kamenném podstavci, nyní je zde jen podstavec. Památkově chráněná.

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Zděná pilířková boží muka, na rozcestí, na mírně vyvýšeném místě. Silně šikmý podstavec nese štíhlý hranolový dřík, nad římsou je kaplička se čtyřmi zasklenými segmentovými nikami (v nich drobné novodobé sošky). Vrcholí dvouramenným jetelovým křížkem. Z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Boží muka ve Vitonicích, místní části městečka Kralice na Hané, leží při silnici do Biskupic. Pocházejí z r. 1758 a jsou státem chráněnou památkou. Jedná se o zděnou hranolovou stavbu s kaplicemi otevřenými do třech stran.

Gotická boží muka, patřící mezi nejstarší dochovaná na Moravě. Snad je dal postavit v roce 1473 koželuh Mertlín. Původně stávala blíže řece a na současné místo byla přenesena roku 1953 při přestavbě Znojemského mostu. Na masivním žulovém sloupu je mohutná lucerna s hlubokou zaklenutou nikou.

Drobná zděná a hrubě omítaná boží muka u polní cesty cca 1 km od obce Frymburk. Kdy byla postavena nezjištěno. Stojí uprostřed areálu ohraničeného kameny spolu s turistickým přístřeškem a informační tabulí.

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.