Výsledky hledání míst

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Trojboká zděná boží muka z r. 1773, stávala při zaniklé cestě z Chrlic do Otmarova. Rekonstruována a na současné místo přesunuta na jaře 2007. Ve výklencích bývaly obrazy Panny Marie Tuřanské, Cyrila a Metoděje a Nejsvětější Trojice.

Zděná čtyřboká boží muka stojící u hlavní silnice byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století.

Žulová barokní sloupková boží muka z r. 1746 nebo 1716 patří k nejstarším památkám tohoto typu na Sedlčansku. Přemístěna a opravena byla r. 1974. Na hranolovém podstavci stojí dřík v podobě toskánského sloupu se žulovým křížem a reliéfem Krista. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Čtyřboká zděná sloupková boží muka ze smíšeného zdiva pochází z počátku 19. století. Stojí na obdélné základně, v přední části s opěrnou zídkou. Sloupek má v přední části dvě niky, vyplněné novodobými obrázky. Střechu mají stanovou, ukončenou kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která nahradila cestu zvanou "Mrtvá cesta". Tou chodily pohřební průvody ze Sokolnic na hřbitov v Telnicích. Boží muka byla nedávno poškozena při dopravní nehodě, péčí občanů byla opravena.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Drobná sloupková boží muka ze sklonku 18. století s vysokou kulturně-historickou hodnotou. V r. 2012 je výrazně poškodil zásah bleskem, po kterém byla opravena do původní podoby.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Žulová sloupková boží muka s hranolovým soklem zdobeným psaníčkovou bosáží a reliéfním štítkem s lebkou a zkříženými hnáty z 18. století. Kaplice je hranolová, s mělkými prázdnými nikami, završená je jehlanem s koulí a dvojitým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z roku 1756. Pilíř má patku mírně rozšířenou, zdobený je rytými rámy, datem vzniku a málo zřetelným reliéfem krucifixu. Čtyřboká lucerna je půlkruhově zakončená, s rytými rámy a kovovým, bohatě zdobeným kovaným křížkem na vrcholu. Památkově jsou chráněna od roku 1958.

Boží muka z r. 1689 u silnice z Číměře do Nové Bystřice jsou dokladem vyspělosti kamenické práce v oblasti v období baroka. Jde o typ raně barokních božích muk sloupkového typu s výraznou kaplicí. Od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Žulová barokní boží muka z 18. století mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Dle nápisu na soklu jsou snad z roku 1729. Sloup je zakončen římsou a čtyřbokou kaplicí. Na vrcholu je kamenná koule a fragment kovového (původně snad dvouramenného) křížku. Památkově chráněna od roku 1958.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. století.