Barokní poutní areál na vyvýšenině u silnice z Kraselova do Lhoty u sv. Anny vznikl na základě uctívání pozdně gotické sošky světice (1520) na přelomu 17. a 18. století. Malebná, vzhledem k minimální přístupnosti obtížně zdokumentovatelná stavba.
Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.
Původní farní kostel, připomínaný roku 1350, zanikl v 15. století. V 18. století vystavěna kaple sv. Anny, která byla v roce 1869 přestavěna na filiální kostel. Uvnitř kalich z roku 1629. Zvon ve věži zhotoven v roce 1769. Roku 1892 byla při kostele obnovena fara.
Původně pozdně empírová stavba z let 1841 až 1845. V letech 1967 až 1971 byl tento jednolodní kostel se třemi přilehlými apsidami přestavěn do dnešní podoby. Z původního kostela se dochovala zejména osmiboká věž s helmicí.
Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj
Novogotická jednolodní stavba se štíhlou průčelní věží. Vystavěna v l. 1892–93. V r. 1893 se zřítila průčelní věž. Slavnostní posvěcení se konalo až r. 1900, poté co byl kostel do r. 1898 uzavřen knížetem Blücherem z Wahlstadtu.
Barokní kostel z let 1724 - 1728, autorem K. Dienzehofer. Jedná se o stavbu z lomového kamene obrácenou k západu a s eliptickou lodí s osmi pilíři. Při východní straně kruchta se dvěma točitými schodišti a hranolovou věží zakončenou osmibokou bání.
Raně barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1670-1672 podle plánů Antonia Alfieriho nákladem hrabat Trauttmansdorffů. Hlavní oltář pochází až z r. 1795. Od r. 1831 u kostela zřízen městský hřbitov s novorenes. branou z r. 1897. Rekonstruovaný kostel slouží od r. 2012 opět bohoslužebným účelům.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Město Libavá
Poutní kostel vznikl r. 1688 přestavbou dvou malých kaplí, sv. Jakuba Většího (uvádí se od r. 1456) a sv. Anny (1529). Architektem stavby byl Giovanni P. Tencalla. Po r. 1949 byl kostel uzavřen a obec zabrala armáda. Po revoluci r. 1989 se započalo s opravou kostela, první pouť se konala r. 1991.
Kostel byl postaven r. 1224 na základech pův. kostela z 2. pol. 12. stol. Umělecká výzdoba odstraněna při spravování evangelíky před r. 1622 krom zázračné malby Panny Marie na vnější zdi kostela (r. 1724 přistav. kaple; r. 1744 kostel). Do r. 1694 kostel zasvěcen sv. Gothardovi, poté sv. Anně.
Zaniklý dřevěný katolický kostel sv. Anny a Mikuláše z poč. 14. stol. Zmiňován r. 1390 a 1447. R. 1553 vyhořel a byl jen provizorně opraven. Využíván až do konce třicetileté války, kdy byl pro katolíky zabrán mladší zděný protestantský kostel. Starý kostel se hřbitovem chátral a byl rozebrán.
Chátrající pozdně gotický kostel sv. Anny postavený pány z Ronšperka r. 1516, v 18. st. upraven barokně, v letech 1835-1842 v jeho podzemí zřízena rodová hrobka Trauttmansdorffů. Dochována síťová klenba presbytáře a zbytky fresek.
Stavba vybudována r. 1720 jako barokní zámecká kaple, později sloužila i obci jako kostel Rodiny Páně, od r. 1842 nově zasvěcena sv. Anně. Vnitřní vybavení převážně z doby stavby. V sousedství stávala dřevěná zvonice asi z 18. stol., pro zchátralost nahrazena replikou r. 2004.