Výsledky hledání míst

Barokní kostel z let 1687–1691 na půdorysu rovnoramenného kříže se soudobým vybavením, fresky od Josefa Kramolína. Na jižní straně v 18. stol. přistavěna kaple Panny Marie Sněžné. Kostel spojen se zámkem krytou chodbou na pilířových arkádách. V kryptě uloženy ostatky rodu Thunů.

Na základech původního dřevěného kostela, údajně postaveného před rokem 1670, byl v letech 1797 – 1798 postaven současný kostel Povýšení sv. Kříže.

Kostel sv. Kříže ve Stínavě pravděpodopně pochází z románské stavební epochy. Je jedním z nejstarších kostelů v celém okolí.

Původně barokní kaple z roku 1722, 1789 zřízena farnost. Velká přestavba 1822 (téměř novostavba), oprava 1911. Dnes silně zchátralý, bez využití. Kostel je jednolodní stavba s čtverhranným obloukem zakončeným závěrem a sakristií od severu, hlavní průčelí s dvouetážovým štítem a sochami světců.

Původně gotický kostel z konce 14. stol. V 16. stol. přestavěn renesančně, roku 1786 klasicistně upraven. Po roce 1951 sklad. Obnoven v r. 1992. Dnes slouží pro občasné bohoslužby, koncerty a výstavy.

Kostel byl postaven v 1. čtvrtině 20. století, a to v novorománském stylu. Nahradil zbořenou starší stavbu. Vedle kostela při hřbitovní zdi stávala barokní zvonice, ze které se zachovaly jen části zděného přízemí. Dřevěná část se zřítila v důsledku vichřice r. 1976.

Kostel Povýšení svatého Kříže v Dubicku je barokní architektura ze začátku 18. stol. navazující na raně gotickou stavbu, z níž se dochovalo původní kněžiště s kamenným sanktuářem a oknem ve východní zdi z 2. poloviny 13. stol. Jednolodní s jedním z nejstarších zvonů na Zábřežsku z r. 1476.

Románský tribunový jednolodní kostel z 11. stol., přestavěn goticky kol. r. 1350, od r. 1352 farní. Barokně přestavěn snad kol. r. 1766, kdy zde byla obnovena fara, zaniklá za husit. bouří. Věž a okna lodi upraveny v l. 1861–62 pseudorománsky.

Pseudorománská konkatedrála Starokatolické církve (od roku 1897 do roku 1995 katedrála) postavená v letech 1872–1873. První strarokatolický kostel u nás. V interiéru plastiky Vincence Pilze z roku 1882.

Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.

Novogotický kostel z let 1862–1865 s věží vysokou 45 m stojí v centru Josefova Dolu. Uvnitř jsou obrazy chrastavského rodáka Wilhelma Kandlera. Následky poválečného chátrání odstranila rekonstrukce r. 1996.

Kostel Proměnění Páně na kopci Hůrka vznikl údajně na místě dřevěného kostelíka z 10.stol. V polovině 13. stol. byl rozšířen. Vypálen byl za husitských válek, obnoven v r.1693, zrušen v r.1785 a zbořen v r.1818.

Jednolodní, obdélníkový kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélníkovou sakristií a s hranolovou věží v západním průčelí. Původně gotická stavba přip. r. 1384. Opravena v 16. stol., loď s věží vystavěny kol. r. 1735. Roku 1870 obnovena věž a r. 1874 zřízen nový strop v lodi. Okolo hřbitov.

Jednolodní kostel románského či raně gotického původu pravděpodobně z 13. století. Upravovaný barokně a v závěru 19. století. Zachovány fragmenty gotických maleb. Areál kostela spolu s přilehlým hřbitovem obehnán ohradní zdí (barokní či starší) se vstupní bránou z 18. století. Památkově chráněný.

Renesanční kostel Proměnění Páně ve Velichovkách založil r. 1616 Hannibal z Valdštejna. Upravován v 18. a 19. stol. a r. 1930. Zařízení vesměs rokokové. Nyní filiální kostel ve farnosti Jaroměř s pravidelnými sobotními bohoslužbami.