Výsledky hledání míst

Kostel pochází z roku 1720, upravován v 1. pol. 19. stol. Doklad vývoje vesnické sakrální architektury. Jednoduchý pozdně barokní venkovský bezvěžový kostel. Nad závěrem lodi sanktusník ukončený jehlancem. Kostel památkově chráněn od r. 2005.

Kostel Nejsvětější Trojice s farou byl vybudován zásluhou knížete Antonína Floriána z Liechtensteinu. Stavba byla dokončena v r. 1718 a následně v letech 1768-1770 významně rozšířena ve vrcholně barokním slohu. Naposledy přestavěna v letech 1935 a 1962.

Pozdně gotický kostel byl postaven v l.1613-1615 tehdejším majitelem panství Janem Čejkou z Olbramovic pro místní evangelíky. V r. 1622, byl luteránský kostel zrušen a r. 1627 se stal kostelem hřbitovním. V r. 1735 upraven barokně.

Kostel vystavěn barokně za patronátu Jos. Max. Kinského r. 1735. Zděná, omítnutá jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí. Věž dvoustupňová s makovicí, lucernou a vysokou špicí. Hlavní oltář soudobý, kazatelna barokní. Kulturní památka od r. 1965.

Kostel přestavěn v l. 1815–16 ze starší zrušené sýpky. Jednolodní orientovaná zděná stavba s odsazeným, segmentově zaobleným presbytářem. Plochostropý interiér lodi přechází vítězným obloukem v rovněž plochostropé kněžiště. Nad průčelím hranolová věž s lucernou a makovicí.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1695-1702 stojí na místě kaple sv. Anny a menšího kostela. Postaven tehdejším majitelem panství Janem Franzem. Přestavěn za Ignáce Deyma ze Stříteže r. 1738. Neorientovaný jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a věží má barokní fasády členěné lizénami.

Původní kamenný kostelík vystavěn na popud rytíře Jana z Valdštejna kolem roku 1304, přestavěn barokně a později v roce 1812 empírově. V té době byla přistavěna věž. V kostele jsou náhrobní kameny Zdeňka a Viléma z Valdštejna. Dva cínové svícny byly odlity z dětských rakví z hrobky Valdštejnů.

Gotický kostelík prvně zmiňovaný k r. 1468 vznikl pravděpodobně v 1. polovině 15. stol. V letech 1564–1575 proběhla renesanční přestavba. V r. 1605 byl u kostela zřízen nový městský hřbitov. V r. 1701 byla přistavěna barokní věž.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Venkovský barokní kostel vznikl ve Bzí v letech 1692–97 jako náhrada staršího dřevěného objektu. Tehdy zde sídlila farnost, spravující velkou část jižního podhůří Jizerských hor včetně dnešního Jablonce nad Nisou. V současnosti postupně opravován.

Pozdně gotický kostel, postaven v l.1594–1602 tehdejším majitelem Kryštofem Getengelem z Neunberku, hlavní průčelí kulisovitě předloženo r. 1713 pravděpodobně J. B. Santini-Aichlem. Poškozen r. 1798 požárem, novogotická loď postavena v l. 1838–43 podle plánů arch. Fr. Pavíčka.

Kostel z let 1888–90 od stavitele J. Neussera nahradil starší barokní kapli. Jednolodní stavba ve střídmém novoklasicistním slohu s hranolovou věží v ose hlavního průčelí stojí jižně od středu protáhlé podhorské obce, jemuž dominuje vysoká kostelní věž s jehlancovou střechou. Nedávno opraven.

Vesnice Malý Háj byla osídlena přistěhovalci z Vestfálska v 16. století. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven prý za podpory císaře Josefa II. a vysvěcení se mu dostalo roku 1791. V devadesátých letech uplynulého století byl opraven.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven patrně počátkem 17. století jako jednoduchá pozdně renesanční stavba. Na počátku 18. století byla přistavěna sakristie dle návrhu arch. Jana Blažeje Santiniho-Aichela s typicky prohnutou střechou a oknem ve tvaru sférického trojúhelníku.