Výsledky hledání míst

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Kamenná Boží muka typická pro tuto část Jižní Moravy. Byla vytvořena z mušlového vápence roku 1639. Mají slepou lucernu na pilířku gotických forem krytou jehlancovitou stříškou s kamenným křížem. Na lucerně je reliéf Krista a nápis: IERG LAGNER SEIN HAOSFRAW AEBRLE 1639. Jsou památkově chráněna.

Nízká žulová boží muka z roku 1828, doplněna o novodobý reliéfní obrázek sv. Markéty. Tato Boží muka na mírném návrší nad Borovany, u silnice na Růžov jsou památkově chráněná.

Zděná boží muka neznámého stáří (podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která nahradila cestu zvanou "Mrtvá cesta". Tou chodily pohřební průvody ze Sokolnic na hřbitov v Telnicích. Boží muka byla nedávno poškozena při dopravní nehodě, péčí občanů byla opravena.

Zděná boží muka ušlechtilých proporcí a náročnějšího architektonického řešení pocházejí z průběhu 18. – až počátku 19. století. V r. 1986 byla restaurována Karlem Janíkem z Klentnic. Stavba je kulturní památkou ČR.

Rustikální zděná barokní boží muka kasulového typu byla postavena někdy na přelomu 18. a 19 století. Stejný typ božích muk se dochoval také v katastru nedaleké obce Kobylá nad Vidnavkou a Tomíkovice. Stavba je kulturní památkou.

Boží muka u Krakovce jsou drobnou sakrální lidovou stavbou snad z poloviny 19. století s dožívající trojbokou barokní dispozicí. Stavba je kulturní památkou ČR.

Žulová raně barokní sloupková boží muka z roku 1683, tvarově podobná řadě dalších božích muk v okolí Batelova. Mají čtyřboký sokl, zdobený rytými rámy. Dřík je hranolový, na něm je krycí deska a čtyřboká kaplice se třemi mělkými nikami a vzadu s nápisem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Zděná boží muka byla postavena pravděpodobně koncem 18. století. Jsou hranolová, kompaktního tvaru, se stanovou stříškou s křížkem na vrcholu. V horní části muk jsou výklenky na svaté obrázky na všech stranách. R. 1958 byla zařazena mezi chráněné kulturní památky ČR. Muka obklopují lípy.

Na kamenném stupni hranolový sokl, na nárožích s dříkem, přecházejícím v kaplici se stříškou s křížem. Stěny kaplice s reliéfy Ukřižování Krista, Zmrtvýchvstání Krista a Panny Marie Bolestné. Na vrcholu kříž. Významná kamenická práce s lidovými prvky zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní boží muka z 2. pol. 18. století. V místě tři pomníky (Svat. Čech, 1. světová válka a 2. světová válka).

Boží muka byla postavena koncem 18. století. Ve výklencích v horní části bývaly obrázky svatých. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Boží muka postavena roku 1800. V kaplici za mřížkou soška Panny Marie. Boží muka hranolová, z pískovce. Na vrcholu piniová šiška s palmetovými lístky. Bohatě dekorováno reliéfním i rytým motivem. Na zadní straně na soklu datace 1800. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Zvláštně pojatá dřevěná boží muka na kamenném sloupu stojící na návsi u parkoviště; krytá stanovou stříškou a vrcholící kovovým hrotem s makovičkou. Doba vzniku nezjištěna.