Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století vystavěna pravděpodobně Volfartem majitelem části zaniklé vesnice. Zanikla i se vsí již v polovině 15. století.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Zaniklá tvrz u Hlubokého je lokalita v bývalém okrese Rakovník, jižně od obce Lhota, nedaleko Žďáru. Zbytky zemních konstrukcí lze poměrně snadno nalézt nedaleko rybníka.

Zámek byl přestavěn z tvrze r. 1546 v barokním stylu. Kolem r. 1872 rozšířen a pseudorenesančně upraven. V letech 1920-1921 zámek několikrát navštívil prezident T. G. Masaryk. Po r. 1990 byl zámek vrácen původním majitelům. Nepřístupný.

Renesanční tvrz přestavěná na zámek. Postavena Šarovci na přel. 16. a 17. st., v 18. st. přestavěna barokně. Od r. 1872 skladiště a kanceláře, dnes sídlo obecního úřadu. Jednoduchá obdélná budova se vstupem zdůrazněným štítem, jižní část zbořena.

Zámek byl pravděpodobně postaven na místě starší tvrze na přelomu 14.–15. stol. Později, v pol. 19. stol., vlastnila zámek rodina Meyerů svobodných pánů Rothschildů. Ti jej pronajímali soudu nebo sirotčinci. Dnes je v zámku Infocentrum, Městské muzeum, knihovna, čajovna Zámecký klub a další.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Martin a Klára Wágnerovi postavili v r. 1852 pseudogotický zámek na zbytcích starého zbouraného zámku. V roce 1899 koupil sídlo Děpold Czernin z Chudenic. V současné době je majetkem Ing. Diviše Czernina a je využíván pro potřeby zemědělského učiliště.

Hnátův kámen je vsazen v čele mostu přes řeku Sázavu (most získal dnešní podobu v l. 1852-1855). Kámen označuje podle pověsti místo, kde byl r. 1427 svržen a ukamenován zrádný hlásný Hnát.

Hrad založil Václav I. po r. 1230. R. 1421 obléhán pražskými husity. R. 1595 odkoupen městem Most. Za 30leté války opevněn, v l. 1651–3 hrad na žádost města zbořen. Dnešní umělá rekonstrukce hradu s využitím zřícenin vznikla v l. 1879–1900.

Hradiště na výrazném vrchu (360 m n. m). Nálezy z doby únětické, mohylové, knovízské a haštalské, po delší pauze znovu osídleno Slovany (8. a 9. stol.), ve 13. stol. postaven středověký hrad. Z hradiště dochován val kolem nižší plošiny.

Bývalá tvrz, dnes jako patrová obdélná budova. Postavena po r. 1550 Fridrichem Lukaveckým z Lukavce, následně prodána Jaroslavu Trčkovi z Lípy a připojena k ledečskému panství. Již od 17. stol. je tvrz přestavěna na hospodářskou budovou. Nyní v soukromém vlastnictví.