Výsledky hledání míst

Hospodářský dvůr, postavený pány ze Schwarzenbergu v l. 1895- 98. Na místě původního dvora z r. 1550, vybudovaného Ondřejem Ugnadem ze Suneku. Díky členité architektuře nazýván "palácem pro dobytek". V době stavby nejmodernější v celém Rakousku-Uhersku a poté i ČSR. Soukromý, nepřístupný. Chov koní.

Zemědělský dvůr založený kolem roku 1851 hrabětem Wladimírem Mitrovským. Čtyřkřídlý dvůr sloužil jako zemědělské zázemí pro panství Sokolnice.

Zámek nechal na konci 17. stol. vybudovat Karel z Lichtenštejna jako dům vrchnostenského úředníka moravskokrumlovského panství. V r. 1835 byl panský dvůr zrušen a zámek se stal prostým obytným domem. Od r. 1948 sloužil jako kanceláře místního statku. Dnes bez využití.

V letech 1768-75 postavili loučtí premonstráti barokní zámek. R.1835 jej koupil baron Karel Emanuel. Koncem 19.st. byl klasicistně upraven. Ve 2. pol.20.století se zámek stal majetkem státu a silně zchátral.

Nepatrné reliéfní zbytky hrádku vzniklého snad na přelomu 13. a 14. století. V roce 1350 se po Dyjici píše Bohobud. Hrádek zanikl pravděpodobně po připojení Dyjice k telčskému panství, po němž ztratil smysl.

Rozhledna, 940 m n. m. Před 2. svět. válkou zde stála dřevěná turist. chata s rozhlednou. R. 1970 post. nová rozhledna sloužící vojenským účelům jako radarová stanice. Dnes v soukr. vlastnictví. Byla vystavěna bez kousku železa (silikonové šrouby).

Rozhledna 15 m vysoká, 516 m n. m. Vystavěna r. 1896 z popudu radního města Rumburk Augusta Wenschucha na jeho vlastní náklady. Stavitel J. Hampel. Na poč. 90. let zchátralá, díky veřejné sbírce zrekonstruována a znovu otevřena r. 1995. Poté opravována v r. 2008. Nyní ve správě KČT Krásná Lípa.

Společnost Činěveské historie uchovává a obnovuje památku cukrovarské úzkorozchodné řepařské drážky, která byla v provozu v letech 1902-1950 a do Činěvsi dovedena r. 1920. Obnovený úsek drážky s ukázkou kolejí a informačním panelem je u výjezdu silnice II/330 z obce na silnici I/32.

Barokní zámek nechal kolem r. 1654 postavit nejdříve snad jako skromnou přízemní stavbu Vilém Lamboy na místě zaniklé tvrze z r. 1572. Hrabě Ludvík Colloredo z Wallsee nechal kolem r. 1688 zvýšit zámek o jedno patro a přistavěl další dvě křídla.

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.

Stopy dle nálezů po zaniklé vsi ze 13. stol u křižovatky cest Losiná Nebílovy a Chválenice a Nebílovský Borek . Ve 14. stol zde vznikla tvrz po které je dodnes patrné tvrziště. Později byl k tvrzi přistavěn dvůr. V letech 1534 1555 a 1562 je několikrát zmiňována ves Džbánek, ale už jako pustá.

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Barokní pískovcová socha Krista v ikonografickém provedení Ecce Homo pochází z r. 1758. Z původního místa u silnice za obcí byla r. 2000 přemístěna před zámek v Žampachu. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Na místě gotických domů postaven koncem 16. stol. renesanční palác. Po pol. 19. stol. dům upravován, renesanční dispozice s architektonickými detaily zachována. Další úprava v l. 1867–71, sochařská výzdoba nedotčena. Honosný kamenný vstupní portál.

Skromné zbytky kdysi nejmohutnějšího slezského hradu z 13. století postaveného biskupy na ochranu osad. Pobořen v r. 1467 biskupem Joštem. Romantické přestavba na počátku 20. stol. ztroskotala kvůli nedostatku financí