Výsledky hledání míst

Tvrz poprvé výslovně zmiňována za Adama Vrchotického z Loutkova po roce 1370. Radikálně přebudována v raně renesančním slohu. Od roku 1629 se uvádí jako pustá. Po r. 1660 upravena jako obydlí a skladiště.

Původní vodní tvrz (či hrad, prameny jsou v tomto ohledu nejednotné) postavená kolem roku 1350 byla přestavěna na jednopatrový zámek, který byl roku 1850 regotizován. Zámek má trojúhelníkové nádvoří. U zámku je rozsáhlý zámecký park.

Nevysoká dřevěná rozhledna se nachází na jižním okraji osady Vrchovina (část obce Sychrov) jižně od sportovního letiště Hodkovice nad Mohelkou. Stojí na soukromém pozemku mezi výběhy pro koně a je od konce roku 2015 volně přístupná.

Již velmi setřelé terénní náznaky tvrziště v centru obce poblíže kostela. Archeologicky byla tvrz, nazývaná Krähenstein, datovaná od poloviny 14. stol. do počátku 16. století.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Barokní zámek dal postavit v l. 1702-04 klášter Hradisko u Olomouce. Po r. 1784 zámek využíván jako vojenská škola, po požáru r. 1885 jako sýpka, po r. 1927 v majetku V. Jančíka jako kolařská dílna. Po r. 1945 znárodněn a opraven. Po r. 1989 vrácen v restituci, poté prodán obci, dnes zde sídlí OÚ.

Dobře čitelný reliéf hrádku neznámého jména i stáří poblíž stejnojmenné vsi. Je možné jej přiřadit i k v roce 1461 zaniklé vsi Ranšperk.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.

Hrad či tvrz podle nálezů z poloviny 14. stol. Poprvé zmíněn r. 1402, r. 1543 již zaniklý. Dochovány nepatrné zbytky zdí, příkopu a prohlubeň po hlavní budově. Jako Vřísek byl dosud chybně označován zámeček u Holan, původním jménem zřejmě Vítkovec.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.

Přírodní památka Vrškámen vyhlášená v roce 1977. Kámen porfyrického syenitu až syenodioritu s rozměry 350 x 550 cm a výškou 320 cm je označován za největší viklan České republiky. K balvanu se váže pověst o tom, že jej zde odhodil čert.

Zřícenina hradu postaveného kolem roku 1240 za Václava I. Dokončen byl za Přemysla Otakara II. Už za Václava II. začal význam upadat a r. 1569 uváděn jako pustý. Zachovány nádvorní zdi a části příček paláců a brány jádra, zbytky brány předhradí, okružní val a příkopy.

Zchátralý zámek, který byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. V l. 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět. Dnes prochází postupnou rekonstrukcí.

Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484–88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.

Nevelká, ale unikátní barokní Vrtbovská zahrada patří k vrcholným dílům zahradní architektury své doby. Vznikla v letech 1712-1720 podle plánů architekta Fr. Max. Kaňky za spolupráce sochaře M. B. Brauna a malíře V. V. Reinera. Nyní je v majetku hl. m. Prahy a zpřístupněna veřejnosti.