Výsledky hledání míst

Pískovcové sousoší stojí u spojovací chodby mezi kostelem sv. Jakuba Většího a zámkem. Na krycí desce jsou vztyčeny tři trojúhelné pilíře, kryté plochou deskou; mezi nimi kruhová mísa. Sloupy pak nesou klenbovitě vypouklý piedestal, na němž se na plintu z vytesaných oblak nachází sousoší N. Trojice.

Sousoší vzniklo r. 1734. Kvalitní sochařské dílo vrcholného baroka. R. 1987 přemístěno do parčíku u Školní ulice. Na rozích obláčky s andílky s ornamentální výzdobou. Nahoře mohutný oblak s Bohem Otcem, Kristem a holubicí jako Duchem Svatým. Na soklové části dvojice nápisů.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice je novogotickým dílem z roku 1860. Stojí uprostřed vsi a obklopují je vzrostlé lípy, vysazené r. 1937. Umělecké dílo postupem času značně sešlo, jeho rekonstrukce se získanou dotací z fondů EU, byla realizována r. 2013.

Sousoší Nejsvětější Trojice korunující Pannu Marii je tvořeno třemi na sebe položenými a ustupujícími deskami s reliéfem sv. Františka z Assisi. Tvoří je postava Ježíše Krista, Boha Otce a mezi nimi klečí postava Panny Marie se sepjatýma rukama. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1996.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice na hranolovém sloupu připomínalo od r. 1704 původní polohu obce Stráž nad Ohří jihozápadně od dnešní zástavby, opuštěnou koncem 17. století. Po poškození při dopravní nehodě bylo r. 2009 rekonstruováno a přeneseno ke kostelu sv. Michaela archanděla v centru obce.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice od hořického sochaře J. Vašaty. Vytvořeno bylo roku 1816.

Bohatě zdobené pískovcové sousoší z roku 1744 nechal postavit hrabě František Michal z Martinic. Jeho autorem je slavný sochař Ignác František Platzer, autorem návrhu podstavce je Ignác Kilián Dienzenhofer.

Barokní monument zřejmě lokální provenience v západní části měděneckého náměstí. Kromě titulního sousoší zachycuje na reliéfech další postavy, spojené s monoteistickými náboženstvími (Archanděl Michael, svatý Jan Nepomucký aj.).

Sousoší Nejsvětější Trojice stávalo od roku 1714 u farního kostela Panny Marie v Přísečnici. V rámci její likvidace bylo roku 1972 přeneseno východně od presbytáře kostela Všech svatých ve Vejprtech a je tak jednou z několika připomínek zaniklého města.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice pochází z roku 1718. Autorem je olomoucký sochař Jan Sturmer. V roce 1999 bylo sousoší restaurováno. Na vrcholu sloupu umístěn Bůh Otec, u paty sloupu Svatá rodina.

Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice postaven roku 1704. Kolem čtvercového podstavce umístěno osm postav světců. Výška sloupu je jedenáct metrů. Na stejném místě stával v 16. století městský pranýř, někdy se zde i popravovalo.

U cesty směřující k poutní kapli Panny Marie Pomocné stojí kamenné sousoší Nejsvětější Trojice s Pannou Marií. Drobné sousoší na čtyřbokém profilovaném pilíři je tvořeno sochami Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Korunují Pannu Marii. Panna Marie sedí uprostřed ve splývavém jednoduchém rouchu.

Alegorie Neposkvrněného početí Panny Marie – Immaculaty. Dílo vzniklo kolem roku 1750. Autor je neznámý. Původně socha stála na náměstíčku pod Kostelním vrchem. Originál pískovcové sochy byl v roce 2000 uložen v prostorách Božího hrobu v Mimoni. Sousoší památkově chráněno od roku 1965.