Výsledky hledání míst

Středověký rybník zrušený v 19. stol. obnovila sama příroda po povodni r. 1949 na poddolovaném území. Dnes rozlohou 64 ha největší rybník Kladenska, od r. 1985 přírodní rezervace vodního ptactva zvaná Záplavy. Je tu ráj rybářů, ale pro zvýšený obsah škodlivin v usazeninách je zakázáno koupání.

Zámek byl postaven v roce 1894 jako sídlo šlechtičny Charloty z Wenckheimu, jež byla manželkou majitele panství Lešná Františka Seilerna. Po privatizaci v roce 1990 jej soukromá firma Euroalfa přestavěla v reprezentační hotel, který je tam dodnes.

Barokní zámek založený původně vladyky z Tvořihráze ve 14. stol. jako tvrz. R. 1500 připadla dominikánskému řádu, zanikla při požáru v r. 1634.V r. 1689 vybudovali mniši v Tvořihrázi zámek jako letní sídlo, a jejich majetkem zůstal až do r.1948.

Tvrz přestavěná na barokní zámek r. 1701 Petrem Radeckým z Radče, ke konci 19. stol. přestavěn novorenesančně, okolí upraveno v anglický park. Po roce 1948 domov důchodců, v 90. letech 20. stol. v restitucích vrácen rodině posledních majitelů. Dnes restaurace a hotel přilehlého golfového hřiště.

Zaniklá tvrz. Byla vybudována pravděpodobně Mutinou, jenž se r. 1270 psal po Tvrdonicích. Po něm byl od r. 1287 majitelem jeho syn Drahoslav. Do r. 1387 se v písemných pramenech neobjevuje, poté je zmiňována již jen jako součást týneckého panství a byla patrně pustá. Časem zanikla úplně.

Zaniklá tvrz, která se v písemných pramenech prvně zmiňuje r. 1304. Byla součástí hospodářského dvora ve Starém Brně, který tvořila tvrz s věží, dvůr, sad a zahrada. R. 1312 Jan Lucemburský vše věnoval novému klášteru dominikánek a klášterní budovy časem tvrz zcela pohltily. Klášter později zbořen.

Tvrz v Předboji vznikla ve 14. stol. Využívána asi do 16. stol. Později zanikla. Tvrziště v intravilánu obce v sousedství hospodářského dvora. Dochovaly se názvy „Na Valech“ a „Na Parkáni“. Nyní prostor upraven bez pozůstatků po tvrzi. Tvrziště zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Divadelní budova Spolku divadelních ochotníků „Tyl“ byla postavena podle návrhu architektů A. Mendla a V. Šantrůčka v letech 1924–1929. Od r. 1962 Jednotný klub pracujících, od 90. let je zde i kino a městský kulturní dům.

Rozsáhle tvrziště v podobě pahorku, příkopu a valu (zahrady čp. 15., 16. a 17.), původně tvrz rytířů z Týna ze 14. stol. Od poč. 16. stol. v majetku Vorreiterů, od kterých ji rytíři z Týna vykoupili zpět. Od r. 1599 součástí majetku Šliků, tvrz poté opuštěna, v 18. stol. zpustlá, postupně zanikla.

Tvrz zřejmě ze 14. století. V roce 1414 se uvádí jako manství hradu Houska. V současnosti je památkově chráněný areál v soukromém vlastnictví a slouží pro účely ubytování v soukromí.

Původně kupecký dvůr. Od města oddělen příkopem a zdí. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží. Rozkvět za Karla IV. a Václava IV. Po 2. sv. válce zde byla skladiště, dílny, kanceláře a byty. R. 1996 Ungelt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.

Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Týnecká tvrz je zmiňována již v roce 1244 v souvisloti s Markvartem. V roce 1368 drží týnec Pavel z Holštejna. Jeho synové stáli proti králi Jiřímu a ten majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Od roku 1528 se uvádí místo jako pusté.