Výsledky hledání míst

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Obec Senička leží na okraji Hané. První písemná zmínka o obci z roku 1348. Socha sv. Františka z Assisi je z roku 1868. Materiál sochy je pískovec.

Kopii původní barokní sochy vytvořil sochař Adolf Havel roku 1891. Kopie nedochovaného barokního originálu. Od 19. stol. socha umístěna v klášterní zahradě. Nyní zpět v aleji vedoucí ke kostelu Nejsvětější Trojice. Restaurace sochy v roce 2016. Památkově chráněna od r. 1958.

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Sv. František je zobrazen jako poustevník v mnišském oděvu s křížem v ruce. Stojí na odstupňovaném pískovcovém podstavci.

Barokní sochu sv. Isidora z Madridu (též Rolníka) z r. 1748 nechala postavit Marie Antonie z Liechtensteinu. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Pozdně barokní socha sv. Iva stojí napravo od kaple sv. Anny. Kompozičně dotváří prostor při kapli jako součásti poutního místa při kostele Navštívení Panny Marie. Na hranolovém soklu stojí socha světce, oděná v řeholní roucho, levice nese knihu, pravice drží krucifix, k němuž shlíží jeho hlava.

Barokní pískovcová socha sv. Iva, stojící u cesty nedaleko Nenakonic, vznikla před r. 1741 a je dílem stejného autora jako protější socha sv. Jana Nepomuckého. Na čelní straně podstavce je v jemném reliéfu znak olomouckého kapitulního probošta Františka Ferdinanda Oedta.

Socha z druhé poloviny 19. století. Autor je neznámý. Stojí u brány zámeckého parku na vysokém trojdílném podstavci. Socha zhotovena ze světlého křemenného jemnozrnného pískovce. V roce 2011 proběhla restaurace sochy, vrácena na své původní místo.

Klasicistní socha z roku 1885. Stojí na třídílném podstavci s profilovanými prvky. Na zadní straně hlavice podstavce jméno „Ignaz Kunstner“, pravděpodobně autor díla. V roce 2011 proběhla restaurace sochy, vrácena na své původní místo.

Pozdně barokní plastika umístěna na nízkém krychlovém soklu s mocnými bočními volutami. Stojící postava světce v kontrapostu s obnaženou levou nohou a odhalenou hrudí. U nohou světce sedí beránek. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Barokní socha z doby po polovině 18. století, vysoká asi 1,7 m, umístěna na novém hranolovém pilířovém podstavci. Postava světce vyvinuta ve zdůrazněném kontrapostu, tělo zahaleno do dlouhého pláště, splývajícího v záhybech k zemi. Socha památkově chráněna od r. 1958.

Socha sv. Jana Křtitele na kamenném podstavci pochází z 2. pol. 19. stol. Autor neznámý. Socha světce v mírně podživotní velikosti a v mírném kontrapostu s atributem knihy v levé ruce. Rustikální kamenické dílo typologicky i ikonograficky vzácné. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1981.

Kamenná socha sv. Jana Křtitele pochází z roku 1792 a její autor není znám. Do Květné ji přivezl z Terstu forman Jan Vintr. Světec je umístěn na zdobeném podstavci s volutovými křídly. V letech 1994–1995 sochu restauroval akademický sochař Pavel Gabriel.

Barokní sochu sv. Jana Křtitele z roku 1740 vytvořil významný regionální sochař Václav Viktor Morávek z Polné, žák slavného sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Socha vznikla na paměť kupce Johanna Schreibera, který na tomto místě zemřel. Památkově chráněná je od roku 1958.