Výsledky hledání míst

Starokatolický kostel postavený roku 1934 získala po odsunu pův. německých farníků r. 1945 čs. církev a r. 1958 církev pravoslavná. Od r. 1976 depozitář okresního muzea. Od požáru v září 1989 v troskách, zřícenina po r. 1990 vrácena starokatolické církvi, r. 2008 prodána soukromé firmě.

Starokatolický kostel v Šumperku z let 1912-14. Stavba moderního stylu s prvky secese. Architekt stavby Clemens M. Kamer.

Historický areál bývalé parní pily z r. 1869 vystavěné Albrechtem Habsburským na pozemcích bývalého skladu splavovaného dříví z hor na katastru Starého Města u Frýdku. R. 1918 pila zestátněna, r. 1926 vyhořela, ale následně byla obnovena, rozšířena a modernizována.

Komplex několika původně samostatných objektů na západní straně Staroměstského náměstí, scelených od roku 1338 do poloviny 19. století. Severní a západní křídlo zdemolováno 1948 po válečném poškození.

Vodárenská věž (53 m) stojí na místě pův. dřevěné věže, postavené ve 40. letech 14. stol. Ta vyhořela r. 1576 a r. 1577 zde byla postavena věž nová. Několikrát byla poškozena a poté opravena, naposledy po požáru r. 1878, kdy bylo přistavěno patro a přidány hodiny. Svému účelu sloužila do r. 1884.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Kamenný silniční most z druhé poloviny 16. století, vystavěn ve stylu pozdní gotiky na místě staršího mostu zničeného povodní. Na mostě je barokní sousoší M. J. Brokofa, představující české patrony – sv. Víta, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.

Raně gotické dílo z přelomu 70. a 80. let 13. století (snad za účasti kameníků ze zlatokorunské a vyšebrodské huti), ve 14. století nové panelované štíty. Stavební vývoj uzavřelo postavení ženské galerie roku 1732. Nejstarší dochovaná synagoga v českých zemích.

Barokní zámeček, vybudovaný jako letní sídlo březnických jezuitů z tvrze, připomínané roku 1376. Poté až do roku 1948 majetek Schwarzenberků, pak škola a garáže JZD. Dnes opět v soukromých rukou, slouží jako luxusní wellnes centrum.

Klasicistní dvojdům postavil v letech 1848–1849 Jan Ripota. Fasádu upravil r. 1881 František Novák. Objekt je patrový, se společným desetiosým průčelím. V patře je nika se sochou sv. Josefa a pod ní znak Vyšehradské kapituly. Část objektu dnes slouží klášteru Milosrdných sester svatého Kříže.

Budova starší bílinské radnice sestává ze dvou částí: renesanční z počátku 17. století, přestavěné v polovině 19. století a novorenesanční z let 1881–2. Po stavbě nové radnice zde sídlila škola a okresní úřad, dnes kulturní instituce.

Od r. 1939–1999 docházelo k postupné devastaci obou hřbitovů. Kamenné zdi byly v průběhu doby rozebírány a kameny odváženy. Vlastníkem synagogy i obou hřbitovů je Pražská židovská obec, majetek spravuje firma Matana Praha, a.s.

Zřícenina gotického hradu. Založen začátkem 15. stol. Od r. 1465 v držení Zikmunda z Vartemberka. Na přelomu 15.–16. stol. hrad získali Berkové z Dubé. Po vybudování zámku Nový Berštejn (1558–1567) rychle zpustl. Přístupný po dohodě se soukromým majitelem.

První zmínka o tvrzi pochází z r.1443. Kruhové tvrziště o průměru 23 až 24m, na něm obdélná budova. Počet pater budovy neznámý. Sklepy byly valeně zaklenuty.Tato podoba byla až do r.1883. Pak veškeré dochované zdivo sneseno a sklepy zasypány.