Výsledky hledání míst

Silniční kamenný most přes Zlatou stoku na západním okraji města poblíž hřbitova. Postaven v roce 1841. Jednoobloukový, mírně pravošikmý, s horní mostovkou a s křídly. Památkově chráněný.

Silniční most přes Malši v lokalitě zv. U Houdků. Nejstarší betonový most na našem území. Na jednom příčníku letopočet výstavby či uvedení (?) do provozu - 1913; u paty mostního oblouku 2019 - datum opravy a rekonstrukce. Obloukový, se zavěšenou železobetonovou mostovkou, kolmý bez křídel.

Dvouobloukový železobetonový most přes pastvinskou přehradu byl vybudován v letech 1932-1936. Jeho celková délka 122,4 m, rozpětí oblouků činí 42,5 m. Prochází po něm silnice II/312 z Žamberka do Králík. Od roku 1994 je most kulturní památkou.

Památkově chráněný klenutý betonový mostek z roku 1896, údajně první stavba tohoto druhu v Čechách. Projektován byl ing. Antonínem Losem, vystavěn za 35 dní. Bez větších oprav slouží dodnes.

Kamenný silniční most v ulici Palackého s jediným půlkruhovým obloukem překračuje bývalý městský příkop, kterým protéká Jalový potok. Na parapetních zdech stojí proti sobě sochy sv. Václava z r. 1802 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1859. Součást městské památkové zóny.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenujících Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z počátku 17. století. Kamenný silniční most se dvěma segmentovými oblouky a středním pilířem s břitem. Ve středu poprsně mostu na severu osazen litinový křížek.

Jeden ze dvou nedaleko od sebe stojících historických mostů překlenující Nezdický potok v obci. Barokní technická památka patrně z 18. století. Zachována jen východní polovina mostu, druhá západní byla zničena za velké povodně v roce 1890. Byla nahrazena novodobou vodorovnou železobetonovou deskou.

Hrádek Šilperk v místech u dnešního kostela založen kolem r. 1278 Protivenem ze Zábřeha. Po r. 1308 ho získali Šternberkové. R.1424 pobořen husity, částečně opraven a ve třicetileté válce zničen. Zdivo použito obyvatelstvem a terén přestavěn.

Mlýn vznikl zřejmě r. 1838, kdy byl zakreslen v indikační skice stabilního katastru. Posledním mlynářem byl do r. 1913 Josef Jeníček. V r. 1930 mlýn zachvátil požár. V letech 1933-1980 zde fungovala pila. Poté byly budovy zbořeny. V r. 1998 byla v místě mlýna umístěna replika vodního kola.

Klasicistní školu nechal v r. 1801 vystavět hrabě Antonín Belcredi. Svému účelu sloužila až do r. 1986. V letech 1992-1994 proběhla rekonstrukce a v r. 1998 byla v budově otevřena Síň rodáků.

Regionální muzeum připomíná nelehkou práci a zašlou slávu voroplavby. Spolek Vltavan v Purkarci (spolek plavců vorařů a pobřežních) byl založen v r. 1902. Jím založené muzeum od r. 1977 sídlilo v domku paní Šlechtové a nyní je od r. 1995 zde. Přístupné v návštěvních hodinách (i mimo na tel.).

Síňová kaple v jihovýchodní části městského parku pochází z 19. století. Zděná omítaná stavba na pětibokém půdorysu s mohutným vstupem v průčelí; krytá stanovou střechou se šindelem. V klenutém interiéru nástěnné malby a kamenná socha sv. Jana Nepomuckého.

Velká síňová barokní kaple s pozdějšími úpravami na obdélném půdorysu. Doba vzniku: 1700 - 1800. Vyzdobena méně zastoupenou výzdobou s pilastry s předsunutou volutovou patkou.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Hradiště nad ohybem Úterského potoka s nálezy keramiky z pozdní doby bronzové a raného středověku. Zbytky valů a příkopů neznámého stáří, dnes osada Šipín s kostelem sv. Barbory.