Výsledky hledání míst

Zděná boží muka neznámého stáří (nejsou sice datována ale podle typu by mohla být z 18. nebo 19. století) stojí při silnici, která spojuje Lčovice s obcí Zlešovice. Mají čtvercový půdorys, v mělkých nikách chybí obrázky, které zde původně bývaly. Zakončena jsou kovaným dvouramenným křížem.

Jednoduchá barokní žulová boží muka z roku 1698 jsou umístěna v zámeckém parku. Mají nezdobený hranolový dřík na mírně rozšířeném hranolovém soklu. Na profilované římse je čtyřboká lucerna mělkými nikami na třech stranách a s obtížně čitelným nápisem na straně čtvrté. Památkově chráněna od r. 1958.

Boží muka byla postavena v 2. polovině 18. století. Mají neobvyklý šestiúhelníkový půdorys, horní část tvoří zastřešená hlavice s výklenky. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru jednoduchého pilíře či sloupu měla symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Zděná boží muka, hranolového tvaru s plechovou stříškou a třemi výklenky s dřevěnými okny pro obrázky svatých. Nemovitá kulturní památka od roku 1994. Bližší informace nejsou.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.

Pilíř z r. 1723 osazený sochou sv. Jana Nepomuckého s masivním podstavcem. Na čelní stěně letopočet opravy 1912. Reliéf Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou, reliéfy sv. Šebestiána a sv. Floriána v odění římského vojáka. Na zadní stěně reliéf sv. Václava v knížecím odění.

Zděná boží muka na čtvercovém půdorysu jsou velmi pozoruhodnou památku raného novověku. Jedná se o pozdně renesanční sakrální památku z roku 1604, o čemž svědčí datace na desce vsazené do zadní strany kaplice božích muk. Renovována v roce 1930, památkově chráněna od roku 1958.

Památkově chráněná barokní boží muka z místního červeného pískovce byla vytvořena v první polovině 18. století.

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Barokní zděná trojboká boží muka z druhé poloviny 18. století. Patří k typu pilířkových božích muk s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. V kaplici, která je netypicky vyšší než dřík, jsou hrotitě zaklenuté niky s plastikami světců. Boží muka jsou památkově chráněná od května 1958.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.

Zděná trojboká sakrální stavba, spojovaná s Nejsvětější Trojicí, vznikla asi ve druhé polovině 18. nebo počátkem 19. století. První doklad pochází z mapy Císařského povinného otisku stabilního katastru Moravy a Slezska z r. 1834. Kolem r. 2014 byla stavba kompletně rekonstruována.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Žulová barokní boží muka z roku 1772 připomínají hladomor v roce 1771. Mají válcový sloupek na hranolovém podstavci, na hlavici stojí kaplice zakončená nástavcem ve tvaru komolého jehlanu a kamennou koulí s kovaným křížem. Památkově chráněna od roku 1958. Renovována na počátku 21. století.

Boží muka na mírném návrší na rozcestí nezjištěného stáří. Zděná hranolová stavba na nízkém kamenném soklu. V horní části, oddělené dvěma mírně od sebe odsazenými římsičkami, obdélné niky se svatými obrázky v dřevěných zasklených rámech. Krytá taškovou stanovou stříškou s vrcholovým železným křížem.