Výsledky hledání míst

Kamenná sloupková boží muka severně od vesnice na rozcestí vedle kamenného smírčího kříže. Datována 1738. Památkově chráněná.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.

Nízká, ale poměrně masivní pozdně gotická žulová pilířová boží muka ze 16. století. Hodnotná, velmi kvalitní práce, ukázka lidového kamenictví. Zvláštností je zpracování kaplice korunované srostlicí křížků. Na současné místo přenesena z rozcestí ke Klažarům. Památkově chráněná od roku 1958.

Boží muka stojí v západní části obce Žďár. Tvoří je hranolový odstupněný podstavec se zkosenými hranami, který je spojen hranolovým dříkem s kaplicí s výklenkem. Na vršku kaplice s obrazem Panny Marie je pozlacený křížek.

Památkově chráněná sloupková zděná boží muka ne zcela obvyklého tvaru, pravděpodobně z 18. či 19. století. Představují sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Zdobena jsou soškou Panny Marie. Mělké výklenky, původně snad určené pro svaté obrázky, jsou prázdné.

Barokní boží muka sloupovitého typu s čtyřbokou kapličkou se železným křížkem pocházejí z poloviny 18. století (na soklu těžko čitelný nápis 1748). V mělkých nikách kapličky na všech čtyřech stranách svaté obrázky. Památkově chráněná.

Renesanční boží muka z roku 1597. Vysoký válcový sloup se čtyřbokou výklenkovou hlavicí, na ní torso sochy Krista Vykupitele. Výjimečně zachovaná předbělohorská památka podobného charakteru.

Žulová pilířková boží muka z r. 1878. Mají nízký, téměř krychlový podstavec, dřík je čtyřboký, se skosenými hranami. Přechází do kaplice, která má v čelní straně obloukově zakončenou mělkou niku s obrazem Krista, malovaným na plechu. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Nejsou památkově chráněná.

Obílená žulová pilířková boží muka ze 17. století stojí na nevýrazném válcovitém podstavci. Dřík je šestiboký, zakončený výraznou stupňovitou krycí deskou. Nízká kaplice s mělkou obdélnou nikou je kryta asymetricky umístěnou stříškou s dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Raně barokní boží muka u silnice na Uherčice nedaleko bunkru zv. "řopík". Datována do roku 1637 na vršku dříku. Z mušlového vápence; na čtvercovém podstavci je umístěn hranolový dřík s vrcholovou hlavicí s erbem a datací a končící figurou Ježíše Krista s trnovou korunou a nápisem: "Ecce Homo".

Jednoduchá nízká kamenná pilířková boží muka z 40. let 19. století. Stojí na nízkém podstavci, hranolový dřík má v přední části vyrytou nezřetelnou dataci (snad 1845). Kaplice je hranolová, zakončená obloukem. V její přední části je mělká obdélná nika s novodobým obrazem. Nejsou památkově chráněná.

Hodnotná drobná lidová architektura zřejmě z konce 18. století. Od roku 1958 jsou tato čtyřboká zděná boží muka chráněna jako kulturní památka ČR.

Drahlovská boží muka jsou drobnou lidovou stavbou vysoké úrovně z r. 1694. Kulturní památka ČR.

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.

Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.