Výsledky hledání míst

Sedmipatrová věž sloužila jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře Vykmanov II. Kvůli množství úmrtí a také kvůli rudé barvě cihel, ze kterých je věž postavena, byla vězni přezdívána jako Rudá věž smrti. Od r. 2008 národní kulturní památka, od r. 2019 součást památky UNESCO.

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.

Obec Rudice, po jejíž tvrzi nezůstaly žádné pozůstatky, se připomíná v roce 1350, kdy ji získává Herald z Kunštátu a Lysic. Vladyka Jakub z Rudice ji koupil v roce 1414 a na tamním dvorci žil 40 let. Byl také držitelem erbu, který je dnes znakem obce. Věžovitá tvrz byla zbořena v roce 1869.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Zaniklá tvrz, která patřila patrně k neznámé zaniklé osadě, protože od vesnice Rudka je její poloha dost vzdálená. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována a proto než bude proveden archeologický průzkum, je možné se jen dohadovat, kdy zde tvrz stávala a jaká byla její podoba nebo historie.

Nevelké hradiště o rozloze cca 1 ha, opevněné valem (3 m) a příkopem po obvodu, na severovýchodě opevnění zdvojeno. Vnitřní plocha bez výraznějších stop. K místu chybí jakékoliv zmínky v písemných pramenech, bez nálezů. Bližší Informace může přinést jen archeologický průzkum.

Pozdně renesanční budova fojtství (rychty) z druhé poloviny 16. století stojí pravděpodobně na starších základech. Roku 1775 barokně přestavěna. Z hospodářských budov se dochovala průjezdní brána s plným obloukem, ostatní křídla čtvercového areálu zbourána před r. 1990. Dnes slouží k rekreaci.

Původně renesanční tvrz, postavena po roce 1590 Hanibalem z Valdštejna a Kateřinou Berkovou z Dubé. Upravena na jednoduchý zámek, v 19. stol. pohlcený sousedním pivovarem. Zachovaly se hodnotné renesanční klenby a psaníčková sgrafita na průčelí.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze začátkem 15. stol. Při renesanční přestavbě byla přistavena tři křídla, později také hranolová věž a kaple. V nedávné době byla provedena modernizace za účelem ozdravných pobytů, ale dnes je opuštěný a uzavřený.

Jan Hőlzl ze Sternsteinu vystavěl asi v r.1590 renesanční zámek. Po r.1620 jej Jan Baltazar Marradas přestavěl. Od r.1768 sloužil vojenským účelům až do 90. let 20. stol. Úpravy prováděné v 18. stol. vojenskou správou.

Umělý přivaděč vody do Královského rybníka postaven na příkaz císaře Rudolfa II v roce 1596. Štola vede pod pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Stavbu provedli havíři z Kutné Hory. V padesátých letech bylo dno štoly vydlážděno a při nízkém stavu vody je štola průchodná.

Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.

Ratibořický mlýn, jedno z dějišť Babičky Boženy Němcové, a sousední panský mandl, jsou jako památky Babiččina údolí přístupné veřejnosti během turistické sezóny. V sousedství stojí mariánská socha z r. 1796 a pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922.