Výsledky hledání míst

Sousoší Piety na válcovém sloupu s hranolovým podstavcem a jednoduchou hlavicí. Postaveno 1710, obnova 1787. Autor neznámý, zřejmě místní. Stojí ve východní části Preissigova náměstí nad zámeckým areálem.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.

Sloup s vyobrazením Panny Marie Staroboleslavské pochází z doby okolo roku 1700. Neznámý autor. Osazen na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Výška sloupu 5 m. Sloup restaurován v roce 1992. Památkově chráněn od r. 1967.

Barokní kamenný sloup z r. 1746 se siluetou P. Marie s Ježíškem na vrcholu představuje nepříliš obvyklý typ drobné sakrální stavby. Na hranolovém soklu s rytými rámy spočívá čtyřboký sloup ukončený krycí deskou, na které je osazena silueta v podobě malby na plechu. Památkově chráněn od května 1958.

Votivní barokní sloup se sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) z doby kol. r. 1720 dali vytvořit Putzové z Breitenbachu. Autorství připisováno pražskému sochaři Janu Bedřichu Kohl-Severovi. Od r. 1964 památkově chráněný. V letech 2001-2002 sochařem Petrem Záleským celkově restaurován.

Raně barokní sloup se sousoším sv. Antonína s Ježíškem z roku 1666. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Nad hlavní římsou sloupu je hranolový členitý nástavec s reliéfem ve středním poli. Na bocích výjevu křídlové nástavce s andílky a s nižším s vázami a boltci. Nad římsou socha Boha Otce sedícího na oblaku s anděly a dalšími atributy. Kulturní památka ČR od r. 1965.

Sloup pochází z r. 1745. Pískovcový sloup vysoký cca 2,5 metru se sochou Bolestného zbičovaného Krista. Nízký vypouklý sloup s hlavicí. Na vrcholu soška Ecce Homo. Na širokém fundamentu je podlouhlý a zužující se sokl s německým nápisem. Sloup zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Raně barokní sloup se sousoším trůnící Madony s Ježíškem z roku 1668. Patří do šestice památkově chráněných votivních sloupů, které dal postavit Antonín František hrabě Collalto s manželkou Marií Annou Maxmiliánou, rozenou z Althannu. Autorem je pravděpodobně Simon Ohnesorg z Vyskytné u Jihlavy.

Památka se skládá ze staršího, raně barokního sloupu a mladší sochy Panny Marie Neposkvrněné. Pískovcový sloup byl dle datace na soklu vytvořen roku 1678, kdy byla vytvořena vrcholová soška Immaculaty, není známo. Sloup byl na současné místo instalován roku 2007 a není památkově chráněn.

Socha Panny Marie s Ježíškem je cca 1 m vysoká kamenická práce na výrazném kamenném sloupu připomínající lidovou tvorbu. Původní záznam v databázi památkové péče uvádí rok vzniku 1685 jako barokního originálu, dnes je považována za mladší kopii Batelovské Madony. Chráněna od roku 1958.

Kamenný sloup se sochou Panny Marie Cellenské (též Mariazellská) nechali zhotovit v r. 1879 Jan a Anna Vytáskovi z Vojnic.

Barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie. Pochází z roku 1706. Letopočet 1706 vyryt na čelní straně. Na vrcholu socha korunované Panny Marie v podživotní velikosti. Na levé ruce nese Ježíška. Materiál pískovec. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Barokní sloup se sochou Panny Marie vystavěn v 17. stol. Na dvoustupňovém pískovcovém podstavci sloup s kompositní hlavicí. Hladký dřík ukončen krychlovou hlavicí s volutami. Soška Panny Marie v podživotní velikosti. Na pravé ruce drží Ježíška. Památkově chráněno od r. 1967.

Sloup nechal v r. 1713 zhotovit patron farnosti a tehdejší majitel vranovského dominia hrabě Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou epidemii, jež v r. 1680 postihla Vranov. V r. 1831 byl sloup zrenovován z prostředků hraběte Stanislava z Mniszku. Od r. 1958 kulturní památkou.