Výsledky hledání míst

Zříc. hrad, osídl. dle arch. nálezů od 13.stol. Uv. r.1408 jako predikát Oldřicha z Házmburka a Nedam. Hrad byl pravd. sídlem jednoho z král. manů, později předsunuté opevnění hradu Kokořína. Poč. 20.stol. stav. upraven majitelem Kokořína J. Špačkem.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky otevřená v r. 2009. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny s celkovou výškou cca 26 m. Z rozhledny je kruhový výhled do širokého okolí. U rozhledny je odpočívadlo s parkovištěm přístupným silnicí z Boleradic.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Lužní les s převládajícími duby, habry a olšinami. Poč.19. st. upraven Valdštejny-Vartenberky a vyzdoben pavilóny. Výletní místo zpustlo v 2. pol. 19. stol. Zůstala kaplička sv. Ant. Paduánského s pramenem. R. 1949 vyhlášena přírodní rezervace, v r. 1983 zbudována naučná stezka.

Renesanční zámek, původně tvrz z r. 1366. Po roce 1561 ji vyženil J. Černín z Chudenic. Patrně v tomto období byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Po jeho smrti zámek zdědil Diviš Černín popravený 21.6.1621 na Staroměstském nám.

Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).

Jednopatrový barokní dům zv. Nedvědovský. Dochovaný arkýř původně renesanční upraven v baroku. Nad vchodem plastika medvěda datovaná rokem 1779. Do dnešní podoby upraven na konci 18. a 19. století. V r. 1958 zapsán do seznamu nemovitých památek.

Klasicistní kamenný viadukt, druhý nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze, z l. 1846–49. Dílo Aloise Negrelliho von Mold-Elbe. S délkou 1110 metrů byl do roku 1910 nejdelším mostem Evropy.

Křížová cesta na Křížový vrch (dříve Kreuzberg) nad Nejdkem vznikla v letech 1851-1858 ze závěti Anny Marie Häcklové. Po 2. světové válce zpustla a byla obnovena občanským sdružením roku 2008. Nové umělecké reliéfy vytvořil nejdecký výtvarník Heřman Kouba, z umělé pryskyřice je odlil Michal Špora.

Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.

Zámek původně ze 17. stol. postavený za Černínů, mnohokrát upravován, který roku 1857 zcela vyhořel. Za Jindřicha Kleista postaven znovu a do dnešní podoby upraven továrníkem Moritzem von Konigswartem roku 1889.

Hrad s gotickými prvky založen ve 14 .stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Konrád Plik z Plikenštejna. Roku 1623 hrad získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Nyní z hradu zbyla jen věž z neomítnutého zdiva.

Na místě současné stavby stávala tvrz. Zanikla až v 18. století. Na jejím místě postaven jednoduchý zámeček. Od počátku sloužil hlavně jako ekonomické zázemí statku. Posledním majitelům Dobřenským z Dobřenic znárodněn. Poté sloužil potřebám místního JZD. V současnosti slouží k obytným účelům.

Tzv. nejmenší pražská rozhledna z r. 2014 je součástí geologické zahrady v Dolních Počernicích. Nejde o klasickou rozhlednu v podobě věže, nýbrž jen o kamennou vyhlídkovou plošinu přístupnou po sedmi schodech.

Renesanční palác na místě románského a gotického domu (po r. 1334 v něm bydlel Karel IV.). Renesančně přestavěn po r. 1555 G. Venturou a dále v 90. let. 16. stol. U. Aostalisem. Ve 20. stol. zde byl Dům československých dětí, dnes museum a galerie.