Výsledky hledání míst

Barokní socha sv. Vincence na dvoustupňovém soklu a vysokém stupňovitém podstavci, jenž má v čele rýsované zrcadlo s majuskulním nápisem. Světec je znázorněn v nezřetelně vyjádřeném kontrapostu v řádovém rouchu a s andílkem. Sochařské dílo z 1. poloviny 18. století v parčíku před zámkem.

Pískovcová socha sv. Vincence se nalézá na oploceném pozemku vpravo od boční stěny lodi baziliky. Zhotovena r. 1770. Socha spočívá na novodobém betonovém fundamentu. Na podstavci socha světce v doprovodu malého andílka u pravé nohy. Světec v obvyklém odění dominikána. Památkově chráněno od r. 1995.

Socha sv. Vojtěcha od neznámého autora byla vytvořena ve druhé polovině 18. století. Od 11. století byl svatý Vojtěch pokládán za druhého patrona české země po svatém Václavovi, stal se také hlavním patronem polské církve a Uher.

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.

Socha sv. Vojtěcha z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Stojí nalevo od pomníku obětem světových válek, nedaleko fary. Součást hodnotného souboru soch českých světců na Mariánském náměstí. Socha žehnajícího světce s mitrou na hlavě stojí na hranolovém podstavci.

Socha sv. Vojtěcha na náměstí nedaleko bývalé radnice pochází z roku 1802. Na třístupňové podestě a podstavci stojí světec v klasickém ikonografickém pojetí, s plnovousem, žehnající, s mitrou na hlavě a oděný v biskupský oděv, v levé ruce drží knihu řádových pravidel a přidržuje biskupskou berlu.

Socha patrona plavců svatého Vojtěcha na skalce nad břehem Labe mezi Dolním Žlebem a Čertovou Vodou na katastru Prostředního Žlebu pochází z 18. století, na soklu nese dataci 1756. Lodníci se zde loučili a vítali s vlastí.

První zmínka o obci z r. 1349. V r. 2012 instalována nová socha svatého Floriána. Dosud byl sv. Florián jen jako obraz v kapli. Socha vyrobena podle toho obrazu. Sbor dobrovolných hasičů v Ludéřově založen r. 1892.

Socha svatého Petra pochází z počátku 19. století. Doklad lidové zbožnosti. Autor není znám. Socha světce v nadživotní velkosti. V pravé ruce železný kříž, levá ruka tiskne k hrudi knihu. Nad sochou plechová stříška. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Socha Josefa Švejka v Kralupech nad Vltavou umístěná před městským úřadem. Autorem sochy sochař Albert Králiček. Předlohou se stal filmový představitel Rudolf Hrušínský. Její financování bylo provedeno z veřejné sbírky. Přes Švejkovo koleno je opřen stájový pinč a u nohou je psí hovínko.

Původní bronzová socha od Otakara Španiela odlita r. 1938, pak zakopána, odhalena r. 1946. V r. 1953 zničena komunisty, následně vyvstaly silné nepokoje lidu, které byly potlačeny. V r. 1998 odhalena věrná kopie.

Socha prezidenta Tomáše G. Masaryka je obnoveným dílem. Původní sochu vytvořil r. 1930 ak. sochař Josef Fojtík. Za 2. sv. války byla poničena nacisty, poté obnovena. R. 1953 byla komunisty stržena a zničena. Novou sochu vytvořil r. 1997 ak. sochař Miroslav Pangrác.

Socha T. G. Masaryka s velmi zajímavou historií. Vztyčena r. 1928, 1938 odstraněna, následně roztavena. Nahrazena 1947 sochou O. Španiela darem z Nitry. Následně 2x vztyčena a odstraněna, aby v roce 1990 byla opět odhalena.

Pravděpodobně barokní pískovcová socha bohyně stojí v rohu parčíku, obklopujícího dominantní sochu Jana Žižky z Trocnova na historickém náměstí, jež nese jeho jméno. Původně stávala na vrcholu půlkruhového altánu v ohradní zdi zámku v Žákách. Na toto místo, na novodobý podstavec, umístěna v r. 2002.

Lidová sochařská práce z 18. století nadprůměrné hodnoty s bohatou výzdobou. Zhotovena na náklady místního občana. Datována rokem 1781, od roku 2006 památkově chráněna.