Výsledky hledání míst

Panská hospoda je dům, který vznikl na náměstí ve Velvarech v letech 1696-1698 přestavbou staršího objektu. Jedná se o barokní dvoukřídlý patrový dům se středním rizalitem. Průčelí je členěno lizénovými rámci a obdélníkovými okny.

Železná rozhledna (55 m, 650 m n. m.) byla postavena jako typizovaná věž mobilní společnosti Vodafone, sloužící zároveň jako rozhledna. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 m. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 15. 11. 2008, s výjimkou zimního období je volně přístupná.

Pozdně renesanční budova v čele velkého dvora na severní straně jihovýchodní části návsi. Údajně na místě starší tvrze, Slup však nebyla samostatným statkem, existence panského sídla je tak nejistá. V současné době v majetku Technického musea v Brně.

Národní přírodní památka Panská skála se nachází na okraji Práchně (místní části Kamenického Šenova). Těžba čedičů v 18. - 19. století odhalila vysoké čedičové sloupy, zvané varhany. Od roku 1933 chráněný výtvor vstoupil i do některých českých filmů.

Památkově chráněná dvoupatrová budova s mohutnou valbovou střechou, obdélného půdorysu s hladkým průčelím patří do souboru staveb, tvořících hospodářské zázemí černokosteleckého zámku. Její stáří určuje reliéfní erb Jana Adama Oldřicha z Lichtenštejna s letopočtem 1709 na průčelí obráceném do ulice.

Barokní sýpka z roku 1700 bývala součástí hospodářského zázemí smečenského zámku. Dochováno typické barokní schodiště ve středu uličního průčelí. Dnes je zde dělostřelecké muzeum, přístupné po dohodě na městském úřadě.

Barokní zděná dvoupatrová panská sýpka obdélného půdorysu uprostřed obce. Průčelí členěna patrovými římsami. Delší průčelí o pěti okenních osách, kratší o dvou. Ve štítech oválný okenní otvor s profilovanou šambránou. Hodnotný příklad barokní sýpky. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Mohutná volně stojící barokní dvoupatrová budova sýpky, pozůstatek bývalého panského dvora. Pochází z konce 17. století. Zrestaurována na penzion a restauraci Panská Sýpka Sedlec. Památkově chráněná.

Zaniklý hrad. Dle arch. výzkumu spadá existence hrádku do 2. pol. 13. stol. a 14 stol. Majitelé blíže neznámí. Nedaleko ležela středověká osada, spadající snad pod Panskou vyhlídku, snad pod nedaleký hrad Jurův kámen.

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Komplex bývalého panského domu v městysi Lhenice z přelomu 16. a 17. stol., zdobený sgrafity. V soukromém vlastnictví; rod Gregorů vlastní toto sídlo přes dvě staletí, vyjma doby komunistické vlády. Zrekonstruováno na počátku 21. století.

Panský dům č. p. 13 vznikl zřejmě přestavbou starší budovy v 1. třetině 19. stol. jako obydlí pro zaměstnance zámku. V poslední třetině 20. stol. upraven. V současnosti je památkově chráněn a slouží jako Základní umělecká škola.

Renesanční Panský dům je prvně zmiňován již v r. 1570, kdy jej získalo město. V r. 1660 dům od města získal rod Kouniců. Kromě pivovaru sloužil také vojenskému velitelství, notářství a až do 20. let 20. století i jako kanceláře velkostatku.

Areál pozdně barokního domu zřejmě z 2. pol. 18. stol. Příklad bohaté měšťanské usedlosti blížící se drobnému zámku venkovského typu nižší šlechty. Z původní panské usedlosti se zachoval jen zděný omítnutý dům. Dům památkově chráněn od r. 1984.