Výsledky hledání míst

Stolová hora s výškou 700 m tvořená svrchněturonskými až coniackými pískovci. Je rozdělena na Horní a Dolní labyrint. V obou částech je řada bizarních skalních útvarů a horolezeckých terénů. Roku 1956 byla Ostaš vyhlášena přírodní rezervací.

Celoročně přístupná rozhledna s točitým schodištěm na sever od centra Brna, výstavba dokončena v prosinci 2007, pro veřejnost otevřena 1. června 2008.

Památník odboje slezského lidu na Ostré hůrce vybudován r. 1929 na paměť shromáždění lidu v dobách slezského obrození z let 1869, 1898 a 1918. Zničen nacisty r. 1938, obnoven do dnešní podoby r. 1969.

Zaniklý železný hamr č. I z let 1825–30 fungoval do r.1927. Stával na bývalém náhonu, při levé straně silnice z Frýdlantu do Ostravice. Dnes zachována terénní nerovnost a kousek základového zdiva. Byl nejhornějším ze všech čtyř ostravických hamrů.

Zaniklý hamr č. II (zv. Tädeus). Stával na hamerním náhonu v dolní části obce a zpracovával železnou rudu a surové železo. Jako ruina stával až do r.1963, poté zdemolován. Zachovány nevýrazné terénní náznaky, náhon a bývalý dům hamerních zaměstnanců.

Nepatrné náznaky zdiva zaniklého hamru č. III na zpracovávání železa na dolním konci obce Ostravice. Založen snad již v 18. století, po r. 1825 přestavěn do zděné podoby se 4 vodními koly na horní vodu. Provoz ukončen r. 1927, poté rychle zchátral a po pol. 20. století zcela rozebrán.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Přestavěná renesanční tvrz postavená po r. 1570 Kořenskými z Terešova. Od r. 1692 v majetku města České Budějovice, v 18. a 19. století rozšířena, později sloužila jako škola. Koncem 20. st. bez využití zpustla, dnes v soukromých rukou.

Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.

Dvoudílné raně středověké hradiště o rozloze cca 30 ha z druhé poloviny 9. století. Je přisuzováno slavníkovskému rodu Charvátů, v 10. stol. jej ovládli Přemyslovci. Zaniklo pravděpodobně na počátku 12. stol.

Terénní pozůstatky tvrze, která je poprvé připomenuta v roce 1395 a naposledy v roce 1435. Dle archeologického průzkumu tvrz vznikla na počátku 14. století a zanikla koncem století 15.

Oválné tvrziště na poloostrově rybníčku na východním konci obce. Tvrz byla zmíněna v 15. století. Po této tvrzi se psal i sirotčí velitel Jan Talafús z Ostrova. Tvrz zchátrala po připojení k sousednímu panství v 16.století.

Gotický hrad ze 13. st., přestavěn na konci 15. st. pozdně goticky, po požáru města r. 1567 renesančně. Po r. 1650 přistavěn barokní zámek, posl. přestavba 1873-6. Dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba s čtverhrannou věží. V parku barokní letohrádek. U vchodu do parku stojí Bílý dvůr – tzv. Palác princů.

První zmínka o renesanční tvrzi s poplužním dvorem v obci Ostrov pochází z roku 1580. Dispozice dnešního zámku obsahuje nejstarší bezpečně datovatelné konstrukce až z období ranného baroka a konkrétně z roku 1673.