Výsledky hledání míst

Špitální budova nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Pochází ze16. století, navazuje na sušickou špitální tradici, sahající do poloviny 14. století. Špitál sloužil svému účelu do počátku 20. století.

Stavba složitého vývoje byla postupně baštou českodubského opevnění, zámeckou a špitální kaplí a špitálem. Dnes chátrající dominanta jižního hradebního okruhu.

První zmínky o špitálu jsou z r. 1557. V r. 1714 (podle jiných zdrojů 1738) byl přeměně na školu. V r. 1866 zde byl lazaret pruské armády. Škola sloužila do roku 1892, mezi její žáky patřil také budoucí vědec Jan Evangelista Purkyně.

Městský špitál byl postaven r. 1550 na místě synagogy, zničené při pogromu r. 1541. Zařízení se sem přestěhovalo od starého kostela Panny Marie, špitál vybaven kaplí sv. Kříže. Poslední přestavba v letech 1770–1776, dnes soukromý dům upravený na konferenční centrum.

Areál bývalého špitálu v Telči-Starém Městě vznikl v 16. století přesunem špitálu z Vnitřního Města do budovy bývalé fary. Uzavřený komplex tvoří tři historické objekty s barokní kaplí a novým hospodářským křídlem kolem dvora. Po rekonstrukci slouží od roku 2023 jako sídlo pobočky Muzea Vysočiny.

Špitál s gotickým kostelem sv. Bartoloměje zřízen r. 1505. R. 1773 barokně přestavěn, r. 1784 špitál i kostelík zrušen. Od poč. 19. stol. městský chudobinec. R. 1884 zbořen kostel a na jeho místě postavena novorenesanční budova dle návrhu Josefa Srdínka. Dnes Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Měatský špitál s kaplí byl založen patrně již na konci 14. století Alžbětou z Landštejna, manželkou vlastníka panství Boreše VI. z Rýzmburka. Roku 1830 zničil starou budovu požár, obnovena byla roku 1832 v klasicistní podobě. V polovině 60. let 20. století byla budova přestavěna a přišla o věžičku.

První zpráva o městském špitálu je z roku 1351. Špitální kostel vznikl před polovinou 14. století a je spojován s kamenickou hutí oseckého cisterciáckého kláštera. Špitál zbarokizován kolem r. 1723.

Městský špitál při kostele sv. Ducha vznikl po roce 1414 sloučením dvou starších domů. Před rokem 1560 rozhodl Zachariáš z Hradce o přenesení špitálu na Staré Město. Starý špitál sloužil do roku 1579, poté byla budova částečně zbořena a na jeho místě byl vystavěn dům krejčího Honze Nexe.

Meteorologický sloup postaven r. 2021. Stojí v parku v centru obce. Kromě obvyklých meteorologických přístrojů je součástí objektu dotyková obrazovka s informacemi o obci.

Meteorologický sloup zprovozněn r. 1882. Původně stál u dnešních Plynových lázní a počátkem 20. stol. přemístěn na současné místo. Významné informační místo pro lázeňské hosty s údaji důležitými z hlediska lázeňských procedur. Na konci r. 2007 rozhodnuto o obnovu sloupu.

Původní farní kostel obce Plasy byl po zrušení kláštera opuštěn. Kníže Lothar Metternich ho nechal po nabytí zdejšího panství přestavět na rodinnou hrobku, do níž byl posléze sám s mnoha dalšími příslušníky rodu pochován.

Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.

Původní tvrz v letech 1728-38 přestavěna na barokní zámek. V r.1922 stal soukromým zemědělským statkem a po 2.sv.válce využíván k zemědělským účelům. Rekonstrukcí v 70. letech navrácena původní podoba.

Gotická tvrz ze 14. století. Poprvé připomínaná v letech 1322-1359 za Jeníka z Mezimostí. Od poč. 15. stol. v majetku Rožmberků, zboží připojeno k třeboňskému panství. Malá, nevyužívaná tvrz brzy zanikla. V roce 1465 při prodeji dvora Janem z Rožmberka si Jan vyhrazuje kopec, "kdež jest tvrz byla".