Výsledky hledání míst

Barokní patrový zámek, poprvé zmiňovaný v r. 1615. V l. 1622–1623 koupil panství Vilém Vřesovec z Vřesovic. V r. 1667 získal Podmokly Morávek z Malesic. Podle přání hraběnky Marie Františky bylo panství Podmokly postoupeno v r. 1676 klášteru v Teplé.

Barokní komplex loveckého zámečku a zbrojnice (dnešní střední rizalit a navazující kolmá křídla k západu) postavený r. 1735. Později (rozšířený o boční křídla k severu a jihu) sloužil jako správní centrum thunovského panství, po II. světové válce se stal sídlem muzea, zbrojnice pak pobočkou archivu.

Jednopatrový zámek na obdélném půdorysu s bosovaným nárožím, v patře členěný ionskými pilastry. V přízemí ve středu prostý pravoúhlý vchod, nad nímž je v patře balkonek se zábradlím. Krytý valbovou střechou (ve středu hřebene byla hranolová věžička). Drobnější zámecká stavba z 2. pol. 18. století.

Zámek z konce 18. stol. postavený na místě staršího letohrádku. Postaven brněnskou kapitulou u sv. Petra, v jejímž vlastnictví byl až do r. 1947, kdy přešel do majetku státu. Dnes slouží jako kanceláře obecního úřadu, pošty, spořitelny a galerie obrazů malíře Rudolfa Březy.

Zámek z první poloviny 19. stol. postavený za majitele Václava Veitha. Malá obdélná patrová budova krytá valbovou střechou s hranolovou lucernou s bání. Fasádu člení obdélná okna, která mají nadokenní římsy. Přízemí je zaklenuté, patro plochostropé.

Empírový lovecký zámek byl postaven Lichtenštejny v letech 1810–1812. V dnešní době je zámek majetkem Krajského střediska státní památkové péče a je v něm umístěno muzeum památek z doby velkomoravské získaných při výzkumu hradiště na Pohansku.

Původně barokní zámek z let 1689-99 přestavěn z původní tvrze asi z 16. stol. V r.1739 za biskupa Jakuba Arnošta upraven a vybudován park a kostel, který se zámkem tvoří celistvý komplex. Od r. 1804 majiteli Šternberkové, kteří zde sídlili do konfiskace r. 1945. Dnes domov důchodců.

Zámeček v barokním stylu si nechala někdy po roce 1693 postavit majitelka pohořelického panství hraběnka Marie Paarová. Souběžně se zámkem byla založena i poměrně velká zámecká zahrada.

Pozdně barokní zámek, přestavěný koncem 18. století ze starší tvrze. Novobarokní úprava 1928, po roce 1948 sídlo státního statku, po roce 1990 prázdný a intenzivně chátrající. Kolem rozlehlý dvůr, před zámkem na návsi trojiční sloup z roku 1685.

Původní renesanční tvrz Sedlnických ze 2. pol. 16. stol. byla v 60. letech 17. stol. Vaneckými z Jemničky upravena na barokní zámek. Roku 1895 pseudorenesančně upraven. Ve 20. stol. nevkusně modernizován, ztratil svůj zámecký charakter a chátrá.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, zmiň. r. 1371 (Smil z Police). V l. 1444–1520 tvrz rozšířena. R. 1534 přestavěna Janem z Tavíkovic na renesanční zámek. V 18. stol. barokní úprava interiéru (Berchtoldové). Po r. 1945 zámek zestátněn a devastován. Od r. 1989 je v majetku obce, postupně rekonstruován.

Barokní jednopatrový zámek a přilehlý hospodářský dvůr z první pol. 18. století, založený olomouckým kanovníkem proboštem Vilémem Vojtěchem hrabětem Libštejnským z Kolovrat.

Zámek byl původně hradem ze 13. stol., ale roku 1584 ho Zachariáš z Hradce přestavěl v renesančním stylu. V roce 1922 koupila zámek tělovýchovná jednota Sokol. Dnes je zde umístěno muzeum a v pravém křídle zámku probíhají muzejní výstavy

Zámek postavený na místě starší tvrze, vzniklé zřejmě po roce 1547. V 17. století byla upravena barokně, po roce 1861 rozšířena. Koncem 19. století byla fasáda objektu stylově sjednocena. Od roku 1945 ve správě obce, dnes soukromý, zpustlý. Obklopuje ho poměrně velký park s kamennou zdí.

Původně tvrz ze 14. století, koncem 16. století za Vrchotických z Loutkova přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1638 v majetku jindřichohradeckých jezuitů, kteří jej přestavěli barokně. V 19. století pseudogotické úpravy. Dnes škola.