Výsledky hledání míst

Barokní čtvercový kašna se zaoblenými rohy z pol. 18. stol. asi od místního kameníka. Sloužila jako zdroj pitné vody. Uprostřed kašny socha Neptuna s trojzubcem.

Tvrziště kruhového tvaru. První zmínka o tvrzi Nestev z r. 1361. R.1375 se objevuje Jiří z Neslív, r.1379 část Hořejších a Dolejších Neslív patří Heřmanovi z Litic, část Horních Neslív Valterovi z Nezbavětic. Později vsi připojeny k hradu Lopata, při jeho dobývání r. 1432 pravděpodobně zanikly.

Dnes barokní sýpka se zbytky obytné věže, opěráku a suterénu původní tvrze. Poprvé byla zmíněna r.1483 jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Do r. 1681 ji vlastnili Chobotští z Ostředku. Roku1693 tvrz přestala být panským sídlem.

Rozhledna (11 m, 536 m n. m.) byla postavena r. 1927 na památku 300letého výročí porážky selského povstání. Postavena byla díky aktivitě obyvatel Neveklova a dalších obcí. Rozhledna je dnes ve špatném stavu, plánuje se rekonstrukce. Zajímavostí je, že na Neštětické hoře se dříve těžilo zlato.

Ve vsi stávala tvrz, která se připomíná pouze v roce 1376, kdy ji Jeneč z Věžek prodal Radslavu z Krakovce a Olšan. Tvrz snad zanikla někdy během válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14.-15. století. Po tvrzi se nedochovaly žádné stopy a není známo, kde stála.

Hrádek Netolice před koncem 13. stol. postavil asi klášter Zlatá Koruna, jako správní centrum. R. 1420 ho drží Oldřich II. z Rožmberka, 1469 - 77 se hradu zmocňuje Jindřich Roubík z Hlavatec, pak asi zaniká. R. 1619 byly jeho zbytky rozbořeny.

Městská památková zona Netolice, vyhlášená roku 1990, chrání území někdejšího hrazeného města a předměstskou zástavbu v údolí Netolického potoka. Kromě solitérů zahrnuje řadu maloměstských domů s gotickými a renesančními jádry i vzácně dochovanou předměstskou, částečně dřevěnou zástavbu.

Hrad postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Nový Rýzmberk (Netřeb) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochována zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy.

Zchátralá renesanční tvrz postavená po roce 1500 Netunickými z Netunic. Po ztrátě sídelní funkce přestavěna v 18. století na hospodářské stavení a špýchar. Dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L s relikty sgrafit a původních článků.

Hrad Neuberg založen na začátku 13. stol. R. 1395 jej zdědil Konrád Zedtwitz. Věž je ze 14. stol. Hrad opakovaně poškozen jak ve 14. stol. tak v 15. stol., zcela vyhořel roku 1610. Do té doby byl hlavním střediskem panství Zedtwitzů na Ašsku.

V 1. pol. 18. stol. založil zámek Jan Ignác z Neuberka. Hosty neuberské knihovny byli i Josef Dobrovský a Václav Matěj Kramerius. Za 2. světové války obsazen německou armádou, po válce velitelstvím Rudé armády. Později zestátněn.

Založen poč.18.st. Janem Fridrichem Neumannem z Neubergu. Slouží jako dívčí internát Vyšší odb.školy zahradnické a Střední zahradnické školy v Mělníku.V 60.letech 19.st.u zámku založen anglický park.

Zaniklý hrad. Dnešní ves Plesná zmiň. r. 1185 jako majetek waldsasského kláštera. Ves získal r. 1348 Rüdiger ze Sparneku a stala se součástí panství Luby a později Vildštejn. Hrad zmiň. až v 18. stol. Zničen pravd. r. 1519 vojenskou akcí města Chebu.

Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.

Obytný měšťanský dům s gotickým jádrem z pol. 14. stol. V 16. stol. renesanční úpravy, r. 1706 barokní přestavba. Cenné dekorativní nástěnné malby v patře z konce 18. stol. V l. 1957–60 obnoven.