Výsledky hledání míst

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Salmův palác vystavěn ve 2. pol. 17. století na starších gotických domech. Barokní přestavba W. Reicha v l. 1727–28. Klasicistní podoba získána v l. 1791–92. Portál z r. 1687 od L. Seegera. Největší palácová světská stavba v Olomouci.

Secesní ateliér postavil v l. 1908-10 sochař L. Šaloun. R. 1934 dostavěny obytné prostory. V 80 l. 20. stol. ateliér prodán státu (oddělení obytných a ateliér. prostor), ateliér se stal sídlem J. Hány (stavebně upraven). Po r. 1989 ateliér chátral, r. 2001 koupen AVU a v l. 2006-07 zrekonstruován.

Pevnůstka byla postavena v 50. letech 18. stol. jako součást předsunutého opevnění k ochraně přístupových cest k městu od jihu a k ochraně stavidla k zatopení předpolí Olomoucké pevnosti. V letech 1834-1835 přestavěna a rozšířena.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Tvrz prvně písemně připomínána r.1534. Za třicetileté války několikrát vypleněna, opravena až r.1643. R.1718 se stala sídlem hospodářské správy, nebyla udržována a r.1739 se uvádí jako zpustlá. Tehdy přestavěn na faru a takto sloužila až do r.1950.

Barokní kašna z l. 1721 - 26. Konkávně zprohýbaná kamenná nádrž, z jejíhož středu vyrůstá čtyřboký hranol. podstavec s maskaróny ukončený římsou; na níž stojí čtyři atlanti, podepírající mohutnou vápencovou mušli. Na ní pak na podstavci socha Samsona, bojujícího se lvem. Největší svého druhu v ČR.

Renesanční obytný dům rodiny Samsonů s dochovanými renesančními interiéry a sgrafity na uličním průčelí. Jeden z nejstarších dochovaných obytných domů v Rakovníku. Dnes slouží jako galerie a kavárna.

Dřevěná rozhledna byla otevřena 29.4.2005. Dřevěná věž je vysoká 15,5 m, z vyhlídkové plošiny ve výšce 13 m je rozhled na Beskydy, Jeseníky, Opavu a okolí.

Měšťanský palác pojmenovaný po vlastníkovi z konce 15. století - kutnohorském měšťanu Sankturinovi z Nedvojovic. Jeho jádro tvoří gotická věž z 13. století. Dům byl stavebně upravován v pozdní gotice a v baroku.

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Na místě paláce stály původně dva gotické domy, levý patřil Rožmberkům, v pravém žil od r. 1372 do r. 1399 stavitel Petr Parléř. Kolem r. 1596 byly domy přestavěny na třípodlažní renesanční palác. Roku 1737 byl barokně upraven A. V. Spannbruckerem. Dnes patří kapitule, které byl vrácen r. 1991.

Dům nazývaný podle saských vévodů, kterým jej věnoval Karel IV. r. 1348. Zachovány gotické sklepy a část zdiva. Renesančně přestaven Trčky z Lípy r. 1592. V l. 1826–28 upraven klasicistně. V 19. stol. zde byl hostinec a kavárna V. Steinitze a v l. 1898–1932 knihkupectví Josefa Švába-Malostranského.

Muzeum vězeňství v bývalé šatlavě je ukázkou věznice s dochovanými exponáty. Zajímavostí je např. vězeňská kaple. Šatlava pochází z 2. poloviny 16. stol. Sloužila svému účelu do r. 1945.