Výsledky hledání míst

Skleněná socha patrona vodáků stojící na kamenném mostě přes řeku Otavu. Jedná se o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Vytvořena sklářkou Vladimírou Tesařovou na podnět kytaristy Lubomíra Brabce. Postavena bez jakékoliv pomoci Evropské unie z příspěvků občanů a sponzorů.

Socha světce stojící na dvojitě odstupňovaném kamenném podstavci vedle kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi. Datovaná na kamenném podstavci do roku 1886.

Barokní pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal zhotovit v roce 1758 Benedikt Zitter. Opravena byla v letech 1780, 1859 (opravy hradila rodina Fischbach) a 2020. Socha světce je v podživotní velikosti (1,30 m), v tradičním ztvárnění, výška soklu je 1,13 m. Památkově chráněná je od 3. 5. 1958.

Autorsky neurčená světecká socha z r. 1826. Dokumentuje kvalitu dobové regionální kamenosochařské produkce v regionu. Postava je v tradičním schématu, s biretem a křížem v rukou. Nad hlavou má svatozář s pěti hvězdami. Rekonstrukcí prošla r. 2018. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1996.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století od neznámého, snad místního kameníka. Světec má obvyklou podobu a atributy, stojí na hranolovém podstavci. Na přední straně je v oválném zrcadle nečitelný německý nápis. Socha je památkově chráněná od r. 1958.

Socha z mušlového vápence na rozcestí ve vyvýšené jižní části vesnice. Pochází z roku 1767 - letopočet je vytesán v zadní části sochy světce nad podstavcem. Vytesána v životní velikosti, klasickém postoji v kontrapostu a oděna v typickém šatu. Obehnána kuželkovou balustrádou; na boku almužní sloup.

Barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1731 dal vytvořit majitel zdejšího panství Ferdinand Jakub z Kokořova na první výročí svatby se svojí ženou, hraběnkou Terezií, rozenou Colonna z Felsu. Je vytesána z pískovce, světec je znázorněn v životní velikosti. Opravena v roce 1975 a v roce 2014.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti a s obvyklými atributy z první poloviny 19. století od neznámého autora. Po druhé světové válce nebyla udržována a chátrala. V roce 1958 sice byla zapsána na státní seznam kulturních památek, opravy se ale dočkala až v letech 2011-2012.

Empírová pískovcová svatojánská socha v životní velikosti pořízená soukromými donátory r. 1852. Postava oděna v tradičním kanovnickém rouchu s kvadrátkem na hlavě. V náručí drží kříž s Kristem. Kolem hlavy svatozář s pěti hvězdami. Doklad regionální sochařsko-kamenické produkce z pol. 19. stol. na Vysokomýtsku. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha světce u silnice mezi Sedlecem a Mikulovem. Zhotovená v roce 1717 nákladem starosty Martina Goldtberga. Je umístěna na vyšším hranolovém podstavci s nízkou stanovou střechou na plintu v jejím seříznutém vrcholu. Je zobrazen v podživotní velikosti a v obvyklém ikonografickém pojetí.

Kvalitní barokní kamenická práce z počátku 18. století (snad z roku 1706, tedy téměř čtvrt století před světcovým svatořečením), kterou nechali zhotovit majitelé zdejšího (dnes zaniklého) zámku, rodina Ubelli ze Siegburgu. Socha světce v podživotní velikosti je vytesána z červené nučické arkózy.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého byla zhotovena někdy před r. 1741 stejným autorem jako socha sv. Iva na protější straně silnice. U levé nohy světce původně stála ještě soška andílka, zvedajícího zavřenou knihu. Plastika je chráněna jako kulturní památka ČR.

Památkově chráněná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem poloviny 18. století. Postava světce v životní velikosti je vytvořená z mušlového vápence. Světec má u pravé nohy andílka (putto) držící symbol mučednictví - palmovou ratolest. Socha je v seznamu kulturních památek od roku 1958.

Vrcholně barokní vápencová socha sv. Jana Nepomuckého z doby mezi lety 1720 až 1730. Postava světce je v životní velikosti, oblečená je v typické kanovnické roucho, na hlavě má biret. Socha byla značně zvětralá, proto v letech 2016 – 2017 prošla rekonstrukcí. Památkově chráněná je od roku 1958.

Barokní kamenná socha sv. Jana Nepomuckého ze 30.- 40. let 18. stol. Patrně z dílny rodiny Weissmannů. Jedna ze souboru 3 soch na tzv. dolním předměstí. Před r. 1978 přesunuta na deponii v rámci asanace Frýdku. V 90. l. vyzvednuta a zrestaurována V. Kocychem. Dnes umístěna druhotně před farou.