Výsledky hledání míst

Kamenná socha z roku 1766 na odstupňovaném hranolovém podstavci v městysu Určice.

Socha sv. Floriána od neznámého umělce. Vznik díla kolem roku 1736.

Barokní socha světce stojí nedaleko severní brány do areálu zámku (původně stávala před sýpkou v dolní části prostoru před zámeckým parkem). Kolem poloviny 18. století. Světec je ztvárněn v tradičním ikonografickém pojetí. Originál sochy je umístěn ve vstupní chodbě hasičské zbrojnice čp. 235.

Pozdně barokní socha sv. Floriána od neznámého autora pochází z r. 1775. Do Konic byla přenesena v závěru 19. století z kašny ve Znojmě. Rustikální datovaná kamenosochařská práce je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Barokní socha sv. Floriána u silnice před domem čp. 29. Datace na soklu 1740. Socha světce z mušlového vápence, v životní velikosti na profilovaném podstavci; ztvárněn v klasickém pojetí. Památkově chráněná.

Barokní kamenosochařská podoba světce datovaná 1723. Autor neznámý. Socha sv. Floriána na vysoké podezdívce. Postava v uvolněném kontrapostu. Na čelní straně podstavce česky psaná prosba ke sv. Floriánovi s letopočtem 1723. Kvalitní barokní sochařská práce. Socha zapsána seznamu památek r. 1964.

Socha světce z doby kolem r. 1740 provedena v tradičním ikonografickém zobrazením v mírně podživotní velikosti, oděná do rozevlátého roucha. Světec oděn jako římský voják, levou rukou vylévá malé vědro s vodou, v pravé drží korouhev s křížem. Socha zapsána do seznamu památek r. 1963.

Pískovcová socha svatého Floriána z roku 1900 nahradila na bučovickém náměstí starší sochu stejného světce. V 50. letech 20. století byla socha spolu se sousoším Cyrila a Metoděje přemístěna ke kostelu, na náměstí se obě skulptury vrátily někdy kolem roku 2021.

Pozdně barokní socha sv. Floriána z r. 1767 od neznámého sochaře. Postava světce má tradiční podobu římského vojáka. Stojí na bohatě zdobeném soklu. V přední části je reliéf sv. Jana Nepomuckého, v zadní nápis: "Heiliger [Florian]/ [bitt fűr uns]/ [1767]". Památkově chráněná od r. 1958.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1773. Postava v klasickém provedení. Sv. Florián je hlavně považován za patrona hasičů.

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.