Výsledky hledání míst

Terénní pozůstatky se nacházejí na ostrožně téměř čtvercového tvaru o straně asi 30 m. Tvrz snad ze 13. stol. je písemně potvrzena roku 1406 za Oneše ze Šarov. Ve druhé polovině 16. stol. zpustla.

Sklaní hrad z průběhu 14. století. V majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. Několikrát bezúspěšně obléhán. Zanikl v druhé polovině 15. století. Po třicetileté válce sídlo švédských zběhů a lupičů, proto Loupežný zámek.

Rozlehlý pravidelně utvářený hrad postaven olomouckým biskupem Brunem po r. 1272, po r. 1281 poškozen, na poč. 14. stol. opraven. Naposledy zmíněn r. 1325, poté opuštěn a zpustl. Dochovány reliéfní zbytky budov, valy a příkopy.

Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Kamenný kříž s ne zcela čitelným nápisem připomíná místo náhlého úmrtí Johanna Schanigera dne 9. července 1849. Stojí u polní cesty, jižně od obce Podbořánky na okraji golfového hřiště.

Pozůstatek kapličky u léčivého pramene, kterou postavil statkář J. Schlesinger r. 1935 jako dík za uzdravení nemocné ženy. Kaple byla oblíbeným poutním místem. V obd. po 2. sv. válce byla poničena pádem stromu, poté zchátrala. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na jejím obnovení.

Empírové schodiště Bono publico (tj. Pro blaho lidu) vzniklo na místě Rybářské fortny roku 1810 podle projektu vojenského inženýra J. Lauera pro spojení Velkého náměstí a kasáren na břehu Orlice. Unikátní stavba se třemi světlíkovými kopulkami.

První stavba Josefa Gočára pro město Hradec Králové, postavená v letech 1909–10 na místě zbořené vodárenské věže Kropáčky. Spolupráce města a architekta vyvrcholila návrhem celé nové části města směrem k nádraží po I. světové válce.

Kryté schodiště tvořící přístupovou cestu na hřbitov na Křížovém vrchu. Na portálu schodiště letopočet 1575. Postaveno za Jana z Boskovic. Schodiště kryté šindelovou střechou. V roce 1999 po požáru zrekonstruováno.

Hrad založený kolem r. 1265 pány z Michalovic při přemyslovské kolonizaci. Toto území směnou získal Jan Jindřich z Lipé. Hrad měl předhradí, plochu pro obytný dům a třípodlažní palác. Dnes zůstaly zbytky hradby a vyzděná válcová věž ve skalisku.

Lázně založeny Johannem Schrothem v roce 1829. V r. 2013 ukončena činnost, r. 2017 obnova lázní. Léčba obezity, kožních onemocnění a především lupénky.

Schwarzenberská labská restaurace u přívozu přes Labe s bývalým pavilonem a vyhlídkovou věží, která dříve sloužila pro uskladnění ledu.

Nejdelší umělý kanál předindustriální éry v českých zemích spojil v letech 1789–1823 povodí Vltavy a Dunaje. Vznikl pro dopravu palivového dříví do Vídně, později i do českého vnitrozemí. Sloužil do roku 1961. Dnes prvořadá turistická atrakce Šumavy.

Vyhlídkové místo vysoko nad údolím Dyje, oblíbené místo popického rodáka Carla Antona Postla, který proslul jako americký spisovatel pod jménem Charles Sealsfield (1793-1864). V jeho rodném domě v Popicích nyní muzeum.