Výsledky hledání míst

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

Rozsáhlé zbytky městského hradebního pásu asi z 1. pol. 14. století. Do současné podoby hradby přestavěny na počátku 16. století. Ohrazení města ztratilo v 19. století význam a jejich bezprostřední okolí je postupně zastavováno.

Z více jak 3/4 dochované opevnění města Chrudim včetně částečného opevnění předměstí, zbytky bašt a plných věžic, částečné fragmenty městských bran, znatelný průběh příkopu a cenná soustava zachovalých vstupních branek pro pěší (fortny).

Opevnění Nového Města bylo vybudováno za pouhé dva roky (1348–50) po vnějším obvodu lokace od Vyšehradu přes Karlov až k Vltavě na Poříčí. Zpevňovaly ho hranolové věže, otevíralo se čtyřmi branami. Po poškození za třicetileté války ho nahradily barokní fortifikace. Z většiny zaniklo koncem 19. stol.

Opevnění Litoměřic se vyvíjelo s rozšiřováním středověkého města a zdokonalováním jeho obrany od 13. do 15. století. Od konce třicetileté války hradby ztrácely význam, postupně zanikaly od první třetiny 19. století. Přesto zachovány významné úseky.

Opevnění, budované v období 14.–16.století, dokončené po požáru města r. 1554. Dochovány tři brány, několik bašt, městská i parkánová zeď. Zasypáním příkopů vznikly ulice obkružující městské jádro.

Hradby vybudované v letech 1357 – 1359. Kromě fragmentů hradební zdi se zachovaly zbytky hradební věže chránící fortny na východní i západní straně.

Původní opevnění ze 13. stol. doplněno po husitských válkách parkánem a prvky aktivní obrany. Po třicetileté válce opouštěno, 1831 stržena Prunéřovská brána. Do 1905 průrazy a demolice dalších bran či jejich částí. Oprava v 70.–90. letech 20. stol.

Městské opevnění bylo vybudováno ve 14. stol. - v období před r. 1325, kdy město držel Jan Lucemburský, nebo v násl. období za Hynka z Dubé. Součástí hradeb s ochozem bylo 24 bašt, vodní příkop a dvě věžové brány, kterými se vstupovalo do města. Hradby byly postupně zbořeny v 19. a 20. stol.

První kamenné opevnění Sušice vzniklo v r. 1322. Druhý pás hradeb byl přistavěn za Vladislava Jagellonského. Dochovány části hradebních zdí, bašta vnější hradby a fortna.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.