Výsledky hledání míst

Pozdně barokní žulová boží muka z roku 1780. Sokl mají hranolový, zdobený rytými rámy a datem vzniku. Dřík mají válcový, ukončený čtvercovou hlavicí. Na hlavici je čtyřboká lucerna s mělkými prázdnými nikami. Sstříška je zakončena kamennou koulí a tepaným křížkem. Památkově chráněná od roku 1958.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kamenná, snad barokní, sloupková boží muka s kovaným, dvouramenným kovovým křížem na vrcholu. Kamenná boží muka se v našich zemích objevují v gotice, vrcholu svého rozšíření dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Památkově chráněná sloupková zděná boží muka ne zcela obvyklého tvaru, pravděpodobně z 18. či 19. století. Představují sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Zdobena jsou soškou Panny Marie. Mělké výklenky, původně snad určené pro svaté obrázky, jsou prázdné.

Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.

Kvalitní barokní kamenná sochařská práce z r. 1683 sestává z podstavce trojúhelného půdorysu, štíhlého válcového sloupu a nevysokého kvadratického nástavce s křížkem. Stěny soklu zdobí vegetabilní ornamenty. Stavba svěcena 24. května 1686 na svátek Nejsvětější Trojice.

Barokní boží muka byla postavena ve druhé polovině 18. století. Jsou zděná z cihel, završená stanovou stříškou krytou taškami. Mají čtvercový půdorys, širší spodní část je prolomena konchou zaklenutými nikami, užší lucerna má výklenky pravoúhlé. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Barokní kamenná Boží muka, postavená roku 1741. Na podstavci je nápis "Léta panie 1741 nákladem Adama Havránka ke cti a chvále bozi postaveno gest".

Žulová boží muka pozdně gotického typu z 16. století, náležející k trhovosvinenskému souboru. Mají okosený čtyřboký dřík a kaplici s mělkou nikou. V nice je novodobý obrázek, na vrcholu nový jednoramenný kovový kříž. Na patě dříku je vyryt rok opravy 1818. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

Zděná čtyřboká boží muka, která stojí v poli na rozcestí u hřbitova, pocházejí z poloviny 19. století. Obrázky svatých, které bývaly ve výklencích, se již nedochovaly. Na vrcholku stavby je ocelový dvouramenný kříž.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.