Výsledky hledání míst

Žulová barokní boží muka z r. 1766 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Osmiboký nízký dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice zakončená projmutým jehlancem a kamennou koulí s jednoduchým křížem. Památkově chráněna od roku 1958.

Zděná boží muka ušlechtilých proporcí a náročnějšího architektonického řešení pocházejí z průběhu 18. – až počátku 19. století. V r. 1986 byla restaurována Karlem Janíkem z Klentnic. Stavba je kulturní památkou ČR.

Drobná zděná hranolová boží muka u cesty vedoucí do Senice na Hané vznikla snad již v 18. století. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba, pravděpodobně boží muka. V r. 2009 proběhla rekonstrukce.

Pilířková žulová boží muka z počátku 18. století jsou součástí souboru, souvisejícího s poutním kostelem Nejsvětější Trojice. Na čtyřbokém podstavci je trojboký odstupněný dřík ukončený trojbokou hlavicí, zakončenou železným trojramenným křížem na vrcholu. Památkově chráněná od roku 1958.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Pozdně barokní žulová sloupková boží muka z roku 1774 tvarově odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Dřík je mírně soudkovitý, lucerna je zakončena stříškou v podobě komolého jehlanu. Na něm byla původně kamenná koule s dvouramenným kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Čtyřboká zděná boží muka z počátku 19. stol. byla postavena na památku tragické události, která se zde stala dne 6.6.1806. Toho dne zde byla bleskem zabita 79letá Kateřina Grechová vracející se z práce na poli. Od r. 1985 je stavba památkově chráněna.

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Gotická boží muka, patřící mezi nejstarší dochovaná na Moravě. Snad je dal postavit v roce 1473 koželuh Mertlín. Původně stávala blíže řece a na současné místo byla přenesena roku 1953 při přestavbě Znojemského mostu. Na masivním žulovém sloupu je mohutná lucerna s hlubokou zaklenutou nikou.

Boží muka na rozcestí za východním okrajem vesnice. Drobné kamenosochařské dílo z 18. století, jedno z mála božích muk v regionu. Složená ze soklu ve tvaru kvádru, na něm vztyčeného hranolového pilíře a vrcholící kaplicovým nástavcem s mělkými nikami; na vrcholu kaplice železný dvouramenný křížek.

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Zděná pilířová boží muka stojí v dominantní poloze při staré cestě z Kahlovic do Oldřichova. Tvoří je nízký hranolový pilíř a hmotově shodná kaplice. V kaplici jsou mělké niky s novodobými obrázky, kryta je stanovou stříškou, zakončenou dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pilířová boží muka stojící v polích u silnice na rozcestí směrem na Strachovice. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Zděná omítaná hranolová boží muka na kamenném podstavci. Ve středu dříku vyhloubena nika se soškou sv. Jana Nepomuckého. Vrcholí čtvercovou mírně rozšířenou kaplicí s obdélnými nikami na všech stranách. V nikách malby světců: sv. Václava, sv. Silvestra, sv. Anny a sv. Anny s Pannou Marií a Ježíškem.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.