Výsledky hledání míst

Raně barokní kostel se zděnou zvonicí obklopený hřbitovem na pahorku nad labským údolím. Autorem snad B. Spineta. Od 19. století statické poruchy (trhliny v klenbě i zdivu), v současnosti trvale uzavřen. Koncem 80. let 20. stol. obnovena báň zvonice.

Jednolodní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1610, dnes přestavěn na kanceláře. Dochovány původní stavební prvky

Kdysi poutní barokní areál, skládající se z kostela Nejsvětější Trojice (1719-1720) a kaple sv. Kříže (1761) se studánkou a nedochovanou křížovou cestou. Dnes v havarijním stavu.

Římskokatolický filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl vybudován v pseudohistorickém slohu v letech 1923-1924. K vysvěcení došlo 2. srpna 1924. V letech 2019-2020 provedena rekonstrukce interiéru.

Barokní jednolodní kostel s věží, situovaný uprostřed rozlehlé návsi, na jejím nejvyšším bodě. Kostel nebyl přestavován, v současnosti je zchátralý a není využíván k původním účelům.

Barokní kostel Panny Marie vznikl zřejmě přestavbou starší stavby v r. 1769. Kolem kostela byl hřbitov ohrazený kamennou zdí a samostatně stojící zvonice. Dne 9.8.1961 byl při velké bouři zasažen bleskem a vyhořel. K demolici došlo v dubnu 1965. Po r. 1980 zbořena i zvonice.

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Kostel sv. Vavřince byl postaven v l. 1780-1782. Kostelní věž byla přistavěna dodatečně v l. 1855-56 a r. 1889 byla zvýšena. Kostel je postaven v pozdně barokním stavebním slohu. Zajímavostí interiéru jsou dva toskánské sloupy, podepírající kruchtu pro varhany. U kostela je hřbitov.

Barokní poutní kostel byl postaven na místě pův. dřevěné kaple z r. 1730 (ta se stala po přestavbě boční kaplí kostela). Kostel postavil v l. 1751-1754 architekt I. M. Canevale na objednávku hraběnky Karolíny z Roggendorfu. Výzdobu kostela provedli O. Bleiberg, O. Schweigl, K. F. Sambach a další.

Farní kostel založen v roce 1676 Lamingenem z Albénreuthu. V polovině 20. stol. vyhořel a byl stržen. Dnes připomínán pietním místem.

Raně barokní poutní kostel z let 1692-6 je jednolodní s trojboce uzavřeným závěrem a hranolovou věží, mobiliář rokokový a pseudoslohový. R. 1703 před kostelem přistavěny dvě kaple, r. 1754 tzv. Kaplanka, r. 1778 kostnice. Schodiště z r 1768 má 153 schodů, 16 odpočívadel a zábradlí se sochami světců.

Kostel vystavěn jako špitální a hřbitovní v roce 1623 dle plánů a. Spezzy. Roku 1630 poškozen požárem. V letech 1661-1663 dostavěn v raně barokní podobě. V současné době probíhají rozsáhlé rekonstrukce.

Zřícenina pozdně barokního poutního kostela Panny Marie Dobré rady se nachází ve vysídlené a nyní částečně obnovované vsi, zvané Pohoří na Šumavě, která leží v Novohradských horách při rakouské hranici v nadmořské výšce přes 900 metrů. Zbytek stavby postupně obnovován.

Kostel Panny Marie Hostýnské byl postaven na místě staré zvonice v l. 1914–1916 z iniciativy zdejších občanů, vysvěcen byl r. 1919. V tomto roce byly i zavěšeny první zvony, další v r. 1926, stavbu a zvony financovala Jednota pro vystavení kaple a Rolnická záložna.