Výsledky hledání míst

Kamenná sloupková boží muka ve svahu u silnice nedaleko za Horní Stropnicí směrem na Svébohy. Na patce datována do roku 1879.

Torzo kamenných, pozdně renesančních sloupkových božích muk z r. 1593. Dřík má formu toskánského sloupu s entazí (soudkovitým rozšířením) a s krycí deskou. Kaplice se nedochovala. Na vrcholu je fragment kovového kříže. Boží muka jsou zapsána v památkovém katalogu, památkově chráněná nejsou.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Kamenná boží muka stojí u silnice procházející vesnicí. Datovaná rokem 1869. Na štíhlém toskánském sloupku zakončeném čtyřbokou kaplicí; v mělkých nikách obrázky. Na vrcholu kaplice železný kříž. Nejsou kulturní památkou.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Boží muka pochází z 2. pol. 19. stol. Po jejich zničení nově postaveny r. 1897. Tvar hranolového pilíře děleného římsami do tří etáží. V etážích mělké výklenky, v nich osazeny obrazy svatých malovaných na plechu. Památkově chráněno od r. 1958.

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Lidová boží muka z konce 18. století.

Kamenná barokní boží muka z roku 1709. Vysoký čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží pokračuje sloupem s entazí a čtyřbokou kapličkou. Ta je zdobena mělkými nikami s novodobými biblickými obrázky, koulí a kovovým křížem. Na zadní straně kapličky je čtyřřádkový nečitelný nápis s letopočtem 1709.

Boží muka byla postavena v 2. polovině 18. století. Mají neobvyklý šestiúhelníkový půdorys, horní část tvoří zastřešená hlavice s výklenky. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru jednoduchého pilíře či sloupu měla symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Boží muka stojí nad vesnicí při zaniklé poutní cestě do Dobré Vody. Na soklu datována do roku 18?9. Jsou tvořena okoseným hranolovým dříkem na čtvercovém podstavci a na výšku obdélnou kaplicí, ukončenou štítkem s postranními volutkami; na vrcholu štítku je kamenná koule se železným křížkem.

Zděná boží muka, hranolového tvaru s plechovou stříškou a třemi výklenky s dřevěnými okny pro obrázky svatých. Nemovitá kulturní památka od roku 1994. Bližší informace nejsou.

Kamenná barokní boží muka gotisujícího provedení z roku 1731 stála původně na dolním konci města u Panského mlýna (Herrnmühle). Při stavbě císařské silnice v polovině 30. let 19. století byla přemístěna na její opačnou stranu, koncem 20. století našla své místo u bývalé královské mincovny (museum).