Výsledky hledání míst

Zděná sloupková trojboká boží muka jsou dokladem zbožnosti místního obyvatelstva v 19. století. V půlkruhově zaklenuté nice s ocelovou mříží je umístěna socha sv. Floriána.

Robustní čtyřboká pilířová barokní boží muka byla postavena v severní části obce Křoví koncem 18. století. Jedná se o typ s hmotově shodnou kaplicí a stanovou stříškou. Na všech čtyřech stranách je segmentově zaklenutá nika, v současnosti uzavřená proskleným okénkem. Památkově chráněná od r. 1958.

Bílov je ves slovanského původu, založená na konci 12. století. Zdejší kamenná boží muka byla postavena roku 1549 a stojí na východním okraji obce. Na oblém sloupu je čtyřhranná kaplička s obdélnými segmentem zakončenými výklenky, která plynule přechází do kamenného kříže.

Gotická boží muka, patřící mezi nejstarší dochovaná na Moravě. Snad je dal postavit v roce 1473 koželuh Mertlín. Původně stávala blíže řece a na současné místo byla přenesena roku 1953 při přestavbě Znojemského mostu. Na masivním žulovém sloupu je mohutná lucerna s hlubokou zaklenutou nikou.

Boží muka byla postavena koncem 18. století. Ve výklencích v horní části bývaly obrázky svatých. Bližší informace o historii této drobné sakrální stavby nejsou známy. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru pilíře či sloupu měla připomínat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Zděná omítaná hranolová boží muka na kamenném podstavci. Ve středu dříku vyhloubena nika se soškou sv. Jana Nepomuckého. Vrcholí čtvercovou mírně rozšířenou kaplicí s obdélnými nikami na všech stranách. V nikách malby světců: sv. Václava, sv. Silvestra, sv. Anny a sv. Anny s Pannou Marií a Ježíškem.

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.

Kamenná sloupková boží muka z doby kolem roku 1800 na východě obce u křižovatky silnic. Na žulovém soklu hranolovitý dřík s kapličkou a křížem na volutách. Památkově chráněná.

Barokní zděná hranolová boží muka pochází ze začátku 18. století. Stavba završena zděnou stupňovitou stříškou. Ve vrcholu umístěn zlacený kovový kříž. Ve výklenku umístěna plastika hlavy Ježíše Krista. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1963.

Zděná čtyřboká boží muka stojící u hlavní silnice byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Kamenná boží muka datována do roku 1708 stojí v ulici Ke Spravedlnosti, při cestě na bývalé popraviště nad Jaroměřicemi. Jedná se o jednoduchá žulová boží muka bez výzdoby, s jehlancovitým zakončením kapličky, doplněným novodobým kovovým křížem.

Barokní cihlová boží muka na čtvercové základně. Pilíř s mírnou entazí (mírně se zužuje a je nepatrně vypuklý) je zakončen dvěma římsami. V horní části jsou mělké niky, pilíř je zastřešen střechou ve tvaru čtyřbokého stanu, zakončenou dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněna od roku 1968.

Barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je kaplička s mělkými nikami bez obrázků. Zakončena jsou dvojitým kovovým křížkem. Na podstavci je nápis, datující muka do roku 1678.

Torzo kamenných barokních pilířových božích muk z roku 1740. Hranolový čtyřboký dřík stojí na čtyřbokém soklu s rytými rámy. Boží muka jsou neúplná. Místo odstraněné kaplice je dnes na profilované čtvercové hlavicí pouze fragment vrcholového kříže. Boží muka jsou památkově chráněná od roku 1958.