Výsledky hledání míst

Barokní klášter postavený v letech 1717–39 majiteli veselského panství. Zrušen roku 1784, nedlouho po ukončení stavby (1764). Kostel slouží nadále jako farní. Obnoven po poškození za II. světové války.

Původní klášter tvoří několik církevních budov. Byl založen r. 1881 řádem sv. Voršily za účelem vzdělávání. Stavitelem Johann Gröger. R. 1884 povoleno zřízení obecní školy. Postupně probíhala přístavba, v l. 1896–97 postavena nová kaple Panny Marie. R. 1948 konvent zrušen. Dnes je zde škola.

Klášterecký viadukt stojí 2,5 km jihozápadně od Vimperka. Do provozu uveden r. 1900. V letech 2003 a 2004 proběhla rekonstrukce. Stavba z neomítnutých kamenných kvádrů překračuje potok v oblouku trati nedaleko soutoku Arnoštského potoka s Volyňkou. Tvoří ho čtyři oblouky.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Klášťov je nejvyšším vrcholem Vizovické vrchoviny (753 m n. m.). Na vrcholu se nacházejí stopy hradiště z doby bronzové. Dostupné po zelené značce z Bratřejova nebo od památníku Ploština, v obou případech vzdálenost činí 4 km.

Vodní nádrž k plavení dřeva na Panském potoce na k.ú. Čeladné, vzhledem k povodí v obecné tradici považované za část Starých Hamrů, rekonstruovaná několikrát za účelem zachytávání splavenin pro nádrž Šance-Řečice. Po r. 1989 změněna na běžnou retenční nádrž. Původně 13,5 tis. metrů čtverečních.

Vodní nádrž z poloviny 19. století v depresi potoka Kyčerov a jeho bezejmenného přítoku, rekonstruovaná v letech 2011 - 2013. Součástí jsou dvě přehrázky na přítocích proti plaveninám, hráz se dvěma odtoky měří na délku 35 metrů, na výšku 5,5 m, v koruně 7,6 m. Obsah nádrže je 1650 metrů kubických.

Vodní nádrž pro plavení dřeva, tzv. klauz, byla na Vlaském potoce vybudována před r. 1836. Od 1. světové války však nebyla udržována a zchátrala. Její zbytky se nacházejí nad beskydskou osadou Vlaské (součást obce Morávka), asi 2 km proti toku potoka.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Ve skále vytesané prostory po skalním hrádku neznámého jména i historie, archeologicky doloženého ve 13.-14. st. Poč. 19. st. úkryt loupežníka Klempery. Dochoval se po žebříku přístupný převis ve skalní stěně, odtud vstup do dvou tesaných světniček.

Skalní hrad na vrcholu Klenov nad přehradou Bystřička. Na centrálním skalisku dochovány záseky pro ukotvení trámů. Lze jej snad ztotožnit s hradem Vreuntspergkem písemně doloženým r.1308. Hrad zanikl požárem na počátku 14. století.

Skromné terénní pozůstatky dřevěného hrádku v jižní části města Blanska nad říčkou Punkvou. Objeven a zkoumán památkářem J. Štětinou, zveřejněn v r. 2019. Hrádek datován dle keramiky na přelom 13.-14. stol.

Přírodní památky Klepec I a Klepec II vyhlášené v roce 1977 ochraňují bizarní obrovský, 8 m vysoký a 11 m dlouhý blavan z hrubozrnné říčanské žuly a řadu dalších menších. U jednoho z nich se r. 1844 konal tábor selského lidu bojujícího za lepší životní podmínky.

Ve skále vytesaný úvoz, dlouhý asi 150 metrů, kterým procházela Haberská stezka, obchodní cesta z Uher do Čech. Jedná se pravděpodobně o středověkou celnici – v úzkém úvoze byl počítán dobytek hnaný přes moravskou hranici do Čech.