Výsledky hledání míst

Kašna Parnas byla postavena v l.1690-95 na stejném místě, kde stála kašna z r.1597. Na vrcholu kašny je socha Evropy stojící na přemoženém drakovi, dole na útesu sedí Babylonie, vedle ní je okřídlený lev. Na dalším útesu sedí Persie, vedle ní je medvěd a socha s toulcem a šípy, pod ní okřídlená saň.

Kašna z r. 1891, v r. 1905 osazena sochou pasáčka s ovečkou. Jedná se o dílo Jana Štursy, r. 1942 nahrazeno kopií. Originál vystaven v Horáckém muzeu.

Pískovcová kašna s čtvercovou nádrží z 1. poloviny 19. stol. Uprostřed nádrže pilíř čtvercového průřezu. Na nárožích litinoví delfíni. Na horní ploše pilíře váza. Plášť zdoben rostlinným dekorem. Památkově chráněno od r. 1958.

Kašna na Staroměstském náměstí potavena roku 1906. Je dílem architekta Rudolfa Kříženeckého. Plastiku delfínů vytvořil Jan Štursa, kolem kubistická mříž – dílo Josefa Chochola.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Kamenná kašna s motivem orla, barokní práce z 18. století, součást městské památkové zóny.

Kašna s kovanou renesanční mříží z r. 1560 (či 1590), snad z dílny dvorského zámečníka Jörga Schmidhammera. Doplněná v 17. stol. a do dnešní podoby upravena 1877–78.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Kašna se slunečními hodinami postavená podle návrhu Rudolfa Kouby

Pozdně empírová kašna ve východní části Valdštejnova náměstí. Dílo českého sochaře Jana Suchardy z roku 1835. Ohrazení kašny je z pískovcových desek s medailony na přibližně čtvercovém půdoryse se zkosenými rohy. V jejím středu je vztyčen osmiboký podstavec s rybími hlavami a na něm socha Amfitrité.

Pískovcová čtvercová kašna se sochou Anděla Strážného na stylizovaném sloupu v severovýchodní části náměstí ve Starém Jičíně. Pochází z roku 1856.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

Litinová kašna se sochou Hygie

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

Empírová kašna z roku 1816 sestává ze dvou nádrží, nesených středovým sloupem, na jehož vrcholu stojí barokní socha Panny Marie (Madony, Immaculaty) pocházející z poloviny 18. století, přenesená do Teplic z nedalekého Bohosudova.