Severní strana pomníku se jménem mistra Jana Husa.
© Pavel Semple 07/2013
Město Kostnice se nachází v jižním Německu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Žije v něm přibližně 86 000 obyvatel. Město leží na západním břehu Bodamského jezera na hranici se Švýcarskem. V českých dějinách Kostnice proslula jako místo upálení Mistra Jana Husa v roce 1415. Na místě jeho upálení dnes stojí pomník zvaný Husův kámen (Hussenstein). Pomník se nachází v západním předměstí Paradies v křižovatce ulic Alten Graben a Zum Hussenstein, pouhých 50 m od státní hranice se Švýcarskem. Křižovatka má parkovou úpravu se záhony, stromy a lavičkami.
Kostnicí protéká řeka Rýn, která se zde vylévá z jezera. Prohlídce středověkého centra města je záhodno věnovat alespoň jeden celý den. Za pozornost stojí Husův dům, ve kterém byl mistr Jan Hus údajně ubytován v listopadu 1414 před svým zajetím. Dům se nachází v Husově ulici Hussenstrasse 64. Dnes je v něm muzeum věnované jeho životu a odkazu. Majitelem domu je Společnost Husova muzea v Praze. Cestování do Kostnice je na dlouhou dobu. Přímým vlakem se dostaneme z Mnichova do Lindau na opačném východním konci jezera a odtud lodí do Kostnice. Z Vídně se dostaneme přímým vlakem do Břežnice (Bregenz) a odtud opět lodí do Kostnice.
Jan Hus (žil asi1370-1415) byl římskokatolický kněz, náboženský myslitel a vysokoškolský pedagog. Od roku 1398 působil na pražské univerzitě, kde byl v letech 1409–1410 rektorem. Otevřeně kritizoval mravní úpadek katolické církve, byl proto prohlášen za kacíře. ...V roce 1411 byl exkomunikován. V letech 1414-1418 se v Kostnici konal církevní koncil, který řešil papežské schizma a reformu církve. Koncil svolal vzdoropapež Jan XXIII. (1410-1415). Zahájili jej legáti papeže Řehoře XII. (1406-1415). Zúčastnil se jej také římský král Zikmund Lucemburský (1411-1437), který byl zároveň uherským a chorvatským králem (1387-1437). Později se stal také českým králem (1419-1437) a římským císařem (1433-1437). Jan Hus přicestoval do Kostnice 3. listopadu 1414. Chtěl před koncilem obhájit své učení. Od samého začátku s ním ale koncil vedl soudní řízení za herezi. 28. listopadu 1414 byl v Kostnici zatčen a uvězněn. Česká šlechta považovala Husovo zatčení za porušení Zikmundova ochranného glejtu. Ten ale chránil Jana Husa pouze cestou do Kostnice. Na církevním koncilu neměl král žádnou pravomoc. Zikmund marně žádal o jeho propuštění. Dosáhl alespoň zlepšení jeho vězeňských podmínek a právo na veřejné slyšení. Jan Hus dostal tři veřejná slyšení 5., 7. a 8. června 1415. Zasedání předsedal kardinál Petr z Ailly. 20. června bylo Husovo učení koncilem formálně zavrženo. Jan Hus byl opakovaně žádán, aby své učení odvolal. To ale opakovaně odmítal. 6. července 1415 byl jako kacíř odsouzen a zbaven kněžského úřadu. Byl poté vyveden za město, kde byl na hranici upálen. Popel z hranice byl i s jeho ostatky vhozen do Rýna, aby se jeho přívrženci nemohli scházet u jeho hrobu. 30. května 1416 potkal stejný osud i jeho přítele, českého filozofa a teologa Jeronýma Pražského. Pravděpodobné místo Husova upálení bylo ve středověku koňským mrchovištěm. Ve 2. polovině 19. století se stalo cílem českých národních poutí. První pokus o zřízení pomníku zhatil v roce 1834 rakouský kancléř Metternich. Pomník byl nakonec odhalen v roce 1862. Stal se jím bludný balvan, který byl vytažen z Bodamského jezera při stavbě železnice. Na balvanu jsou dvě kartuše se jmény Jana Husa a Jeronýma Pražského. Jména jsou napsána v němčině. Pod jmény jsou data jejich upálení..
|
Přihlášení |
