
Město Kostnice se nachází v jižním Německu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Žije v něm přibližně 86 000 obyvatel. Město leží na západním břehu Bodamského jezera na hranici se Švýcarskem. V českých dějinách Kostnice proslula jako místo upálení mistra Jana Husa v roce 1415. Na místě jeho upálení dnes stojí v předměstí pomník zvaný Husův kámen (Hussenstein). Kostnicí protéká řeka Rýn, která se zde vylévá z jezera. Prohlídce středověkého centra města je záhodno věnovat alespoň jeden celý den. V Husově ulici Hussenstraße 64 stojí Husův dům, ve kterém byl mistr Jan Hus údajně ubytován v listopadu 1414 před svým zajetím. Dnes je v něm muzeum věnované jeho životu a odkazu. Majitelem domu je Společnost Husova muzea v Praze. Přímým vlakem se dostaneme z Mnichova do Lindau na opačném východním konci jezera a odtud lodí do Kostnice. Z Vídně se dostaneme přímým vlakem do Břežnice (Bregenz) a odtud opět lodí do Kostnice.
Úzký obdélný dům převážně hrázděné konstrukce je třípatrový. Třetí patro je podkrovní. Na straně Husovy ulice je ve střeše rozměrný hrázděný arkýř se dvěma okny. Další menší arkýř je i na straně ulice Obere Laube. Střecha domu je sedlová. Obě průčelí jsou plně omítnutá. Hlavní vstup do domu je z Husovy ulice, zadní vchod je z ulice Obere Laube. Zadní západní průčelí je jednoosé, u dveří je v přízemí jedno malé okno. Hlavní východní průčelí má u dveří v přízemí jedno větší okno. V prvním patře je čtyřdílné sdružené obdélné okno, ve druhém patře jsou dvě obdélná okna. Ostění oken a dveří jsou kamenná. Mezi okny prvního a druhého patra je na východní straně domu zdobně orámovaná pamětní deska. Ve středu desky je kruhový medailon s bočním vyobrazením hlavy mistra Jana Husa. Po stranách medailonu jsou shodné nápisy v češtině a němčině. Ty oznamují, že zde český reformátor bydlel v roce 1414. Okolo medailonu je v češtině a němčině kruhový nápis. V češtině je zde napsáno VĚNOVALI ČECHOVÉ. Německý nápis zní GEVIDMET VON SEINEN LANDSLEUTEN (věnovali jeho krajané). Dále je v nápisu dvakrát letopočet 1878. V tom roce byla pamětní deska odhalena. Interiér domu je plochostropý. Hrázděná konstrukce je v něm místy patrná..
Byl prohlášen za kacíře a v roce 1411 exkomunikován. V letech 1414-1418 se v Kostnici konal církevní koncil, který řešil papežské schizma a reformu církve. Mistr Jan Hus přicestoval do Kostnice 3. listopadu 1414. Chtěl před koncilem obhájit své učení. Od samého začátku s ním ale koncil vedl soudní řízení za herezi. 28. listopadu 1414 byl v Kostnici zatčen a uvězněn. 6. července 1415 byl jako kacíř odsouzen a zbaven kněžského úřadu. Byl poté vyveden za město, kde byl na hranici upálen. Popel z hranice byl i s jeho ostatky vhozen do Rýna, aby se jeho přívrženci nemohli scházet u jeho hrobu. Den upálení mistra Jana Husa si každoročně připomínáme během státního svátku. Spolu se svým doprovodem se mistr Jan Hus po příjezdu do Kostnice ubytoval u vdovy Fidy Pfisterin. U ní zůstal od 3. do 28. listopadu 1414, kdy byl zatčen. Podle místní tradice šlo o dům v dnešní Husově ulici Hussenstraße 64. Místní badatel Gernot Blechner tuto lokaci v roce 1983 zpochybnil a za správný dům označil dům číslo 22 ve stejné ulici. Církevní reformace v 16. století oživila vzpomínku obyvatel města na mistra Jana Husa. Od té doby je jeho pobyt spojován s domem číslo 64. V letech 1548-1806 vládli Kostnici Habsburkové. Za nich byla po roce 1548 ve městě zahájena protireformace. V té době byla na dům umístěna tabulka s posměšným čtyřverším o Husovi. Tabulka zde zůstala do 20. století. Během osvícenství k ní v roce 1785 přibyla malá kamenná busta. V roce 1862 byl na pravděpodobném místě upálení mistra Jana Husa v předměstí Kostnice odhalen pomník. Ve 2. polovině 19. století se stalo místo jeho upáleni spolu s Husovým domem cílem českých národních poutí. V roce 1878 byla na průčelí domu osazena dnešní pamětní deska od českých krajanských spolků v Německu. Na začátku 20. století byl dům v chatrném stavu a hrozila mu demolice. Začala proto snaha českých spolků o jeho odkoupení. V roce 1922 jej zakoupilo konsorcium českých bank, které jej předalo do vlastnictví Společnosti Husova muzea v Praze. Ta jej vlastní dodnes. V roce 1936 v něm byla nakrátko zpřístupněna jedna světnice. Větší expozice byla otevřena v roce 1965. Před rokem 1980 byla provedena rozsáhlá přestavba domu, kterou dotoval československý stát. 6. července 1980 v něm byla otevřena nová československou vládou cenzurovaná expozice. Po roce 1989 musel být některý komunistické době poplatný obsah expozice upraven. K poslední veliké úpravě expozice došlo v roce 2014. Dnešní Husova ulice (Hussenstraße) ležela ve středověku na severojižní obchodní cestě, která vedla přes Alpy do německých zemí. Do roku 1282 se ulice jmenovala Reichsstraße. Její severní část byla poté přejmenovaná na Paulsgasse a jižní část na Stadelhofgasse. Od 14. století v ní stojí poblíž Husova domu městská brána Schnetztor. Ta byla součástí opevnění na jižní straně města. V domě Zum Delphin (Hussenstraße 14) byl v dubnu 1415 krátce ubytován Jeroným Pražský, český filozof, teolog a přítel Jana Husa. Do Kostnice přicestoval na pomoc Janu Husovi. 30. května 1416 byl ale také upálen na hranici. V roce 1876 byla část ulice s Husovým domem přejmenovaná na Hussenstraße. Během nacistické éry byla dočasně přejmenovaná na Römerstraße. Od roku 1965 je zde pěší zóna..