Turistické cíle v okolí obce Liberec XXXIII - Machnín

Socha z roku 1870 od L. Zimmera stála do 1931 na kašně uprostřed jabloneckého Starého tržiště (Mírové náměstí). Při stavbě radnice přemístěna do dnešní Máchovy ulice, po 1945 poškozena. V 90. letech 20. stol. přemístěna do blízkosti původního stanoviště.

Klasicistní palác z let 1793–94 vystavěli liberečtí stavitelé Jan Kuntze a jeho syn Jan Karel pro rodinu Appeltů. Od r. 1837 slouží budova školství. Od r. 1953 je památkově chráněna a sídlí zde SPŠ stavební, která ji postupně zrekonstruovala.

Sýpka pravděpodobně vznikla v průběhu 17. stol. Zděná, omítnutá, obdélná patrová budova se sedlovou střechou krytou taškami. Štít sýpky cihlový. Sýpka je součástí Krajinné památkové zóny Lembersko. Sýpku získali v roce 2020 noví majitelé. Chtějí historickou stavbu zachránit před rozpadnutím.

Bílé kameny vznikly v obd. druhohor usazováním písku v křídové vrstvě na dně moře; v obd. třetihor byly vlivem tektonických posunů usazeniny vyzvednuty a vertikálně nakloněny. Kameny jsou bílé díky hojně obsaženému kaolinitu. R. 1964 byly vyhlášeny chráněným přírodním útvarem. Jsou vysoké až 20 m.

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Špatně čitelný latinský nápis snad z r. 1734. Asi rok postavení božích muk. Základna ze všech čtyř stran opatřena barokními zrcadly. Hlavice má výklenek se zbytky modré barvy. V něm nepůvodní soška Panny Marie. Materiál tesaná žula. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1965.

Pískovcová boží muka z r. 1844. Na pískovcovém stupni kvadraticky sokl. Na něj navazuje hranolový dřík a kaplička. Ve výklenku reliéf sv. Jana Nepomuckého s krucifixem. Výklenek lemuje pět hvězd. Příklad drobné sakrální architektury. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Boží muka postavena roku 1800. V kaplici za mřížkou soška Panny Marie. Boží muka hranolová, z pískovce. Na vrcholu piniová šiška s palmetovými lístky. Bohatě dekorováno reliéfním i rytým motivem. Na zadní straně na soklu datace 1800. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Vysoký pískovcový kříž s výklenkem, ve kterém je sousoší Piety. Neobvyklá boží muka s velkou nikou. Výklenek, připomíná kapličky křížové cesty. V němž socha Piety, sedící Panna Marie s mrtvým Kristem v náručí. Ve výklenku nad hlavou Panny Marie dva okřídlení andílci. Na vrchu malý kamenný kříž.

Letohrádek byl postaven v l. 1660-1680 Kryštofem Rudolfem Bredou. R. 1726 panství koupil Filip Josef Gallas. V majetku rodu do r. 1945, kdy bylo znárodněno. Letohrádek dostal do užívání národní správce, který jej r. 1947 odkoupil. R. 1989 koupen zpět ONV Česká Lípa. Rekonstrukce v l. 1995-1998.

Bývalá vodárenská věž sloužila k zásobování vodou zámku Lemberk i Bredovského letohrádku. Ve vodárně bylo umístěno čerpadlo, které hnalo vodu do vodárenské věže. Z ní voda samospádem tekla do letohrádku a zahrady. Věž sloužila i k zásobování vodou zámku Lemberk.

Křiž z dílny Antonína Suchardy vztyčen r. 1893. Na přední straně signatura sochaře. Na soklu nápisy. Ve výklenku je plastika Panny Marie Immaculaty. V nice plastika sv. Anny a sv. Václava. Na nejvyšší části kříže krucifix s ukřižovaným Kristem. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1998.