Turistické cíle v okolí obce Přeborov

Zaniklé tvrze v centru městyse Bernartice. Nejstarší v blízkosti kostela na přelomu 13. a 14. stol. založil Bernart z Bernartic, novější stála v místech školy č. p. 34, nejmladší v areálu zbytků bývalého jezuitského dvora, zanikla po roce 1669.

Doposud archeologicky neprozkoumané tvrziště na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Jedno ze dvou archeologicky neprozkoumaných tvrzišť na hranici katastru Bernartic a Borovan, pravděpodobně z konce 14. století, kdy Borovany získali Buzek a Petr z Bernartic. Podoba tvrze, doba vzniku a zániku není dosud doložena.

Jednoduchý jednopatrový pozdně barokní zámek postavený r. 1775 Janem Karvínským z Karvíně na místě bývalé tvrze ze 14. století, zpustlé v 17. století. V 19. století přistavěno zadní obytné křídlo.

Boží muka s vedle stojícím litinovým křížem na vysokém kamenném podstavci u silnice na okraji obce. Boží muka pocházejí patrně ze 40. let 20. století; litinový kříž z roku 1859.

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.

Červený Újezdec je uváděn roku 1323 jako součást majetku Zvíkova. Zámek postavili v letech 1554–72 Švamberkové. Později jej vlastnili Eggenberkové a Schwarzenberkové. Dnes je soukromým majetkem.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Fara v centru Horního Záhoří vedle kostela sv. Michaela. Slohově čistá barokní budova z 18. století, patrně bez stavební návaznosti na starší objekt. Čtvercová částečně podsklepená patrová budova s mansardovou střechou a s cennými původními konstrukcemi a interiéry. Hospodářské budovy ve dvoře.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.