Turistické cíle v okolí obce Předboj

Pivovar vybudovaný v letech 1872–1874 na místě bývalé Gottlasovy kartounky. Roku 1889 jej získala britská společnost The Bohemian Breweries Ltd. Pivovar fungoval do r. 1928, sladovna do počátku druhé světové války.

Rezidence arcibiskupů z šedesátých let 16. století, sídlil zde první pohusitský pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Vrcholně renezanční stavba zbarokizována 1675-84 J.B. Matheyem, pozdně barokní vzhled z úprav J. Wircha 1764-5.

Barokní palác vznikl po roce 1682 sloučením několika starších měšťanských domů.

Výběžek s malou zříceninou nad Vltavou byl sídlištěm již v pozdní době kamenné. R. 1650 zde byl postaven viničný lis, později přestavěn na letohrádek, ve 40. l. 18. st. byl vypálen. R. 1858 při stavbě železnice jej upravili na romantickou zříceninu.

Rozhledna Babylon vznikla v městské části Praha-Nebušice v letech 2024-2025 jako výsledek spolupráce vedení této městské části se studenty Fakulty architektury ČVUT. Veřejnosti je volně přístupná od 18. května 2025.

Rondokubistická stavba z let 1921–23 od architekta Josefa Gočára na místě zbořeného pivovaru a kabaretu U Bucků. Na průčelí plastiky legionářů od Jana Štursy a vlys Návrat legionářů Otty Gutfreunda.

Půlkruhová průjezdná barokní brána z konce 18. století. Brána vystavěna ze smíšeného zdiva, nevhodně opatřena železnými dvoukřídlými vraty. Po pravé straně navazuje na bránu menší branka. Stav brány je však velice špatný, havarijní. I přes žalostný stav je stále památkově chráněna již od roku 1987.

Ve druhé polovině 20. století Baronský hřbitov zpustl. Náhrobky byly povaleny a zničeny. R. 2000 bylo toto pietní místo obnoveno. Aspoň náhrobky rodu Riese-Stallburg byly částečně obnoveny. Větší náhrobek patří Matyáši Fridrichu a jeho ženě Marii. Menší náhrobek nese jméno druhé manželky.

Terénní zbytky tvrze z pol. 14. století. Tvrz užívána do konce 17. stol. po připojení k Pakoměřicím r. 1694 opuštěna. Dochován obdélný pahorek o stranách cca 18 a 20 m a výšce cca 4 m.a nevýrazné torzo vodního příkopu.

Bílá věž postavena jako součást severního opevnění Pražského hradu po r. 1486 asi Benediktem Rejtem. Zvýšena r. 1522, v letech 1586-1587 upravena na vězení. V r. 1621 v ní vězněni někteří představitelé českého stavovského povstání.

Dominantu křižovatky Chotkovy silnice, Mariánských hradeb a Badeniho ulice tvoří vila č. p. 233/IV, postavená roku 1911 podle společného projektu sochaře Františka Bílka a A. Hulána. Dodnes se intaktně zachovala včetně zařízení sochařova ateliéru.

Pozdně barokní zámeček z 18. stol. je jednopatrová budova s mansardovou střechou a věžičkou. Dnes je uvnitř oploceného areálu psychiatrické nemocnice a slouží jejím potřebám.