Turistické cíle v okolí obce Blízkov

Terénní pozůstatky tvrze. Postavili ji snad páni z Ronova koncem 14. st., po Bohdalovu se údajně psal Smil z Ronova. Po jeho smrti r. 1405 zřejmě opuštěna. Zřícenina rozebrána v 19. st., dnes najdeme pouze příkop a terénní zbytky budov a hradeb.

Barokní sloupková boží muka z roku 1698 jsou ukázkou řemeslně velmi pečlivě provedené drobné sakrální památky tohoto typu. Na prostém sloupu stojí ozdobná lucerna (kaplička), zakončená kovaný, tvarově bohatým kovovým křížem. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus.

Nezvykle masivní trojboká zděná boží muka stojí při silnici č. 602 z Velké Bíteše do Velkého Meziříčí, dnes již poněkud pod úrovní silnice. Mají tři štíhlé niky, v současnosti prázdné. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Kamenná barokní boží muka z r. 1701 stojí na na místě bývalého popraviště. Měřín měl hrdelní právo do r. 1755, popraviště je připomínáno do r. 1742. Boží muka byla na současné místo přesunuta kolem r. 1800. V r. 1924 byly v jejich okolí objeveny kosterní pozůstatky 24 lidí.

Relativně nízká sloupková boží s barokním tvaroslovím stojí západně od obce Krásněves. Mají sloup vypuklý do soudkovitého tvaru (entasi), kaplice s mělkými prázdnými nikami je zakončena kamennou koulí. Boží muka nejsou datována. Nejsou památkově chráněná.

Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.

Barokní cihlová boží muka na čtvercové základně. Pilíř s mírnou entazí (mírně se zužuje a je nepatrně vypuklý) je zakončen dvěma římsami. V horní části jsou mělké niky, pilíř je zastřešen střechou ve tvaru čtyřbokého stanu, zakončenou dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněna od roku 1968.

Zděná hranolová boží muka z 19. století. Čtyřboký dřík s pravoúhlými vpadlinami je od soklu a kaplice oddělen jednoduchými římsami. Přední strana kaplice je prolomena pravoúhlým výklenkem, kryta je plechovou stříškou s jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.

Žulová pilířková boží muka z r. 1878. Mají nízký, téměř krychlový podstavec, dřík je čtyřboký, se skosenými hranami. Přechází do kaplice, která má v čelní straně obloukově zakončenou mělkou niku s obrazem Krista, malovaným na plechu. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Nejsou památkově chráněná.

Barokní, třikrát odstupňovaná pilířová boží muka z 18. století jsou postavena ze smíšeného zdiva. Štíhlý a vysoký dřík má dvě řady mělkých obdélných nik, dnes prázdných. Kaplice je ze tří stran otevřená, je prázdná a kryta sedlovou stříškou z prejzů. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná, snad barokní, sloupková boží muka s kovaným, dvouramenným kovovým křížem na vrcholu. Kamenná boží muka se v našich zemích objevují v gotice, vrcholu svého rozšíření dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Novodobá zděná boží muka na místě, kde v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice zemřel básník Jan Zahradníček. Postavená byla podle návrhu architekta Jana Konečného v roce 1992. Vznikla z iniciativy rodinné přítelkyně Hedviky Ševčíkové a Laického sdružení bratří a sester sv. Dominika v Brně.