Turistické cíle v okolí obce Řídelov

Zcela zaniklé tvrziště, o jehož vzniku lze podle historických události uvažovat někdy ve 2. čtvrtině 14. stol., snad i dříve. V této době patřil Batelov pánům z Lipé. V r. 1626 při odprodeji batelovského zboží potomkem Augustýna Macka z Čížova se píše o dvou tvrzích, z nichž jedna je již dávno pustá.

Tvrz přestavěná Jiřím Čížovský r. 1586 na zámek. Kolem r. 1681 upraven barokně Odkolky z Újezdce a v r. 1755 Janem Kryštofem Burkhardtem de Klee klasicistně. Necitlivé úpravy v druhé polovině 20. století.

Renesanční zámek z 16. stol. postavený Čížovskými z Čížova, od přelomu 16. a 17. stol. slouží jako úřednická budova. Později mírně barokně upraven.

Poškozená žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Mají poškozenou lucernu, chybí jim vrcholový křiž.

Žulová boží muka pilířového typu stojí v zahradě domu č.p. 106 na jihovýchodním okraji obce Rohozná. Mají tvar obvyklý pro kamenná barokní boží muka v této oblasti, jejich stáří se však nepovedlo v dostupných zdrojích dohledat. Zakončena jsou trojramenným křížem. Nejsou památkově chráněná.

Žulová pilířková boží muka, pravděpodobně z 18. století, patří do rozsáhlé skupiny barokních božích muk v okolí Batelova. Kvádrový nízký sokl bez ozdob přechází v hranolový pilířek. Na něm je robustní, kónicky tvarovaná lucerna s půlkruhově zakončenými nikami. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Velmi jednoduchá nedatovaná kamenná pilířková boží muka. Kvádrový podstavec bez ozdob přechází do čtyřbokého pilířku se skosenými hranami. Mírně rozšířená kaplice má trojúhelníkové štítky a mělké prázdné niky. Zakončení kaplice chybí. Nejsou datována a není na nich žádný ozdobný prvek ani nápis.

Barokní kamenná boží muka z roku 1744 tvoří součást souboru obdobných sakrálních památek z druhé pol. 17. a 18. století v okolí Batelova. Jsou poškozena, vrcholový jehlan je uražený, chybí vrcholová koule s kovovým křížem. Z patky je viditelná horní část s rytým letopočtem 1744. Chráněná od r. 1958.

Žulová pilířková boží muka s čtyřhranným dříkem z 18. stol. Na čtyřbokém soklu mají psaníčkovou bosáž. Hranolová kaplice je členěna segmentově zaklenutými nikami s ústupkem. Na vrcholu je jehlan s koulí a kovovým dvouramenným křížem. Boží muka byla opravována r. 1879. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní památkově chráněná žulová boží muka z období mezi pol. 17. a první pol. 18. století. Mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Na podstavci s čtvercovým průřezem je čtyřboký sloup. Kaplička s mělkými nikami je zakončena stříškou. Na vrcholu býval pravděpodobně kamenný či kovový kříž.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Žulová barokní boží muka z roku 1713. Hranolový dřík je ozdoben tesanými, barvou zvýrazněnými nástroji Kristova umučení. Lucerna má mělkou niku, na zadní straně je česky psaný text: TOTO POST/ AWITI DAL/ SYRLIVWIHER/ NA PAMÁTKV/ VTRPENÍM/ PANUIE. Památkově chráněna jsou od roku 1958.