Turistické cíle v okolí obce Břešťany

Kovový altán v Zákolanech je součástí revitalizovaného parku. Cílem bylo vnést do návsi novou dominantu. Altán je vysoká kovová stavba podepřená traverzami. Altán v tomto pojetí je rozcestník, nikoli útulna. Pod střechou zavěšeny směrovky k nejbližším místům a památkám. Park otevřen r. 2011.

Vila z let 1850–1854. Po řediteli dolů PŽS G. Bacherovi nazývána Bachrovna. R. 1889 vypleněna lidem a námět pro román Marie Majerové Siréna. Od r. 1967 kulturní památka, 1975 muzeum Poldi SONP Kladno, Muzeum Strojíren Poldi, zrušeno r. 2006.

Renesanční tvrz jako rytířské sídlo postavila po r. 1584 Ludmila Valkounová, po r. 1601 byla opatřena bohatými figurálními sgrafity. Když Valkounové r. 1708 Bakov prodávali Kolowratům, tvrz již sloužila jako sýpka. Po dlouhodobém chátrání na jaře 2017 zbořena.

Novogotický zámeček u Libovice vznikl r. 1867 ze selské usedlosti Beyerů, kteří podnikali v místní těžbě černého uhlí. Těžba skončila po r. 1871. Zámek po převzetí státem po 2. světové válce zchátral a v letech 1964-1967 zanikl stejně jako osada Svatý Jan. Nyní jen terénní stopy.

První zmínky o vsi z r. 1406, před r. 1475 patří Bedřichu z Donína. Ve vlastnictví jeho rodu do r. 1611. Tvrz uváděna r. 1563. V roce 1611 ji získávají Martinicové. Poté ztratila funkci panského sídla. Od r. 1801 lázně. Dnes ústav sociální péče.

Mohutná, pseudorenesanční, budova, dvoupatrová budova z roku 1870 s četnými rizality.

Boumova chata byla postavena roku 1907 sokoly ve folklorně ovlivněném secesním stylu. Je dochována v podstatě v původní podobě a dodnes poskytuje služby turistům, kteří vystoupí na nejposvátnější českou horu.

Dvě místa upomínající na legendární záchranu přemyslovské dynastie před vymřením po meči: studánka proti údajnému Křesinovu statku, kde měla prát Božena; a staletý dub v údolí pod vsí.

Pískovcová boží muka pocházejí z roku 1593. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Boží muka, která jsou nejstarší památkou obce, stoji u barokního špýcharu z 18. stol.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.