Turistické cíle v okolí obce Kublov

Klasicistní pomník na místě údajného hrobu Horymírova koně Šemíka. Vybudován byl v roce 1887 nad kamenem označujícím hrob. V okolí pět dalších kamenů, považovaných za pozůstatek pohanské svatyně.

Rozhledna na Senecké hoře (506 m n. m.) byla vybudována v letech 2014-2015 z iniciativy městyse Pavlíkov. Stavbu z betonu, dřeva a oceli o výšce 21,6 m projektoval Ing. arch. Eugen Točík. Rozhledna má dva vyhlídkové ochozy a je od května 2015 zdarma přístupná během turistické sezóny.

Skanzen přibližující výrobu dřevěného uhlí, stavění milířů, ukázky ze života uhlířů a dalších souvisejících činností.

Přírodní rezervace (PR) Jezírka součást CHKO Křivoklátsko vyhlášená v roce 1995 se nachází na obou březích Zbirožského potoka nedaleko od ústí do Berounky.

První zmínky o panském sídle jsou z 1. poloviny 16. stol. K přestavbě na zámek přibližně dnešního vzhledu došlo na přelomu 17. a 18. stol. V polovině 19. stol. byl zámek upraven do empírové podoby. Při zámku park s barokní oranžerií.

Pivovar a sladovna postaveny r. 1870, provoz byl ukončen v roce 1883. Zachován technologicky i architektonicky unikátní hvozd a labyrint podzemních chodeb. Objekt není památkově chráněn.

Pozdně gotická boží muka z doby kolem roku 1500. Sloup stál původně za městem, na trase kudy chodili odsouzenci na popraviště. Poslední výkon hrdelního práva je zde doložen r. 1721. Schody před sloupem pocházejí ze zbořené kaple v Dražovce.

Novorenesanční budova z let 1904–05 ve střední části východní fronty náměstí. Postavena na místě původní radnice, připomínané poprvé 1585, vícekrát přestavované (1694, 1756) a rozšiřované o sousední domy. Dnešní stavba se skládá ze dvou křídel: západního s vlastní radnicí a jižního s divadlem.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

Nová synagoga, postavena jako náhrada za starší synagogu r. 1903. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Za války sloužila budova jako skladiště. R. 1947 byla upravena pro Církev českobratrskou evangelickou, které slouží dodnes.