Turistické cíle v okolí obce Bezdědice

Pivovar a sladovna postaveny r. 1870, provoz byl ukončen v roce 1883. Zachován technologicky i architektonicky unikátní hvozd a labyrint podzemních chodeb. Objekt není památkově chráněn.

Pozdně gotická boží muka z doby kolem roku 1500. Sloup stál původně za městem, na trase kudy chodili odsouzenci na popraviště. Poslední výkon hrdelního práva je zde doložen r. 1721. Schody před sloupem pocházejí ze zbořené kaple v Dražovce.

Dobříšská socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1734. Stála původně u hradu Vargače a roku 1856 byla přenesena do parčíku před kostelem Nejsvětější Trojice a naproti vchodu do zámku. Od 3.5.1958 je zapsána do státního seznamu kulturních památek.

Novorenesanční budova z let 1904–05 ve střední části východní fronty náměstí. Postavena na místě původní radnice, připomínané poprvé 1585, vícekrát přestavované (1694, 1756) a rozšiřované o sousední domy. Dnešní stavba se skládá ze dvou křídel: západního s vlastní radnicí a jižního s divadlem.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Původně zeměměřická kamenná šestipatrová věž z roku 1942, vysoká 17,5 metru. Od prosince 2004 využívána jako rozhledna.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze hrabětem Václavem z Bubna v první pol. 18. stol. V r. 1939 byla budova zabána něm. správou a sloužila jako domov pro starší příslušníky Jednoty čes. bratří. Dnes je v něm Ústav pro ment. postižené děti.

R.1766 Antonín Maschek z Maasburgu postavil barokní zámek, patrovou budovu se středním rizalitem a věžičkou. Tak zůstal do konce 19.st. kdy Bachofenové z Echtu přistavěli nové křídlo a novou obdélníkovou budovu. Tato podoba zůstala do současnosti.

Synagoga z poloviny 19. století na místě starší synagogy. Bohoslužby se zde konaly do 30. let 20. století. Po 2. světové válce přeměněna na hasičskou zbrojnici. V roce 1956 radikálně přestavěna.

Nová synagoga, postavená v novorománském slohu podle plánů architekta Aloise Richtera v letech 1903–4. Během 2. sv. války sklad obilí. Od r. 1955 až dodnes zde sídlí kulturní dům.

Synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.

Nová synagoga, postavena jako náhrada za starší synagogu r. 1903. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Za války sloužila budova jako skladiště. R. 1947 byla upravena pro Církev českobratrskou evangelickou, které slouží dodnes.