Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Sebuzín

Zámek byl vybudován na místě starší tvrze roku 1602 pravděpodobně Rudolfem Zejdlicem ze Šenfeldu. Později byl majetek Šenfeldů zkonfiskován a odkoupen rodem Lobkoviců. V době, kdy byl zámek majetkem Lobkoviců, byly provedeny jen malé stavební úpravy.

Rozhledna postavená r. 1889, poškozená bouřemi r. 1898, 1903 a 1910. R. 1933 obnovena a pojmenována po místním činovníku Alexandru Erbenovi. Po r. 1945 zanedbána, v současnosti se připravuje oprava a zvýšení.

Drobný secesní kostel s vysokou věží si lovosičtí evangelíci postavili roku 1905. Po roce 1945 ho získala nynější církev čs. husitská, vzhledem k minimální údržbě však značně zchátral. V letech 2008–2009 opravena věž.

Stavba novogotického kostela začala položením základního kamene 7. 12. 1905, vysvěcen byl 1. 11. 1907. Budovu projektoval Paul Lange z Vídně, je zajímavá především dvoupodlažním uspořádáním s hlavním sálem v patře. Opraven v 90. letech 20. století, dnes bez využití.

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Kostel německé evangelické církve postavený roku 1901 podle projektu drážďanského ateliéru Schilling – Gräbner. Po II. světové válce sloužil českým evangelíkům, později skladiště. Demolován roku 1987 v rámci připravované likvidace celých Chabařovic.

Pozdně barokní fara z let 1788–91, postavená při povýšení zdejšího kostela na farní. Po roce 1945 zchátrala, na podzim 2008 se dokončuje oprava zřejmě pro nového soukromého majitele.

Pozdně barokní budova zámeckého typu z II. poloviny 18. století s přilehlým dvorem a zahradou sloužila jako sídlo býčkovického faráře do 60. let 20. století. Dnes soukromý objekt. Oba kostely, k nimž postupně patřila, zanikly.

Pomník ve formě obelisku s koulí na vrcholu, postavený roku 1911 v rámci příprav na oslavu 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova. Umístěním proti Juchtové kapli připomíná oběti na francouzské straně.

Prosté šlechtické sídlo v někdejší samostatné obci, dnes součásti Ústí nad Labem. Charakterem a dobou vzniku stojí na pomezí tvrze, panského domu a zámečku. Je v soukromých rukou a prošlo rekonstrukcí ukončenou r. 2020. Majitelé zájemcům na požádání umožňují prohlídku.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.