Původně románský, patrně vlastnický kostel z konce 12. stol. byl zásadně přestavěn v letech 1726–8 zřejmě podle projektu O. Broggia za probošta Josefa Míky, sakristie 1769. Slouží jako hřbitovní, roku 2008 oprava většiny pláště.
Jednolodní barokní kostel z let 1716-1724 na kraji Sutomi s vedle stojící malou dřevěnou zvonicí. Konala se zde svatba rodičů báusníka a spisovatele Svatopluka Čecha.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Homole u Panny
Klasicistní kostel v Homoli nahradil roku 1787 starší kapli (1724). Jednolodní k jihu orientovaná stavba s bedněnou zvonicí v ose hlavního průčelí na skalnaté vyvýšenině uprostřed obce. Kostel nedávno opraven, v bývalé faře mineralogické museum.
Barokní kostel postavený roku 1716 na místě staršího předchůdce (dochována věž) snad dle projektu Octavia Broggia. Několikrát postižen povodní, naposledy 2002. Opraven, využíván k původnímu účelu.
Gotický kostel z 13. století, přestavěn na poč. a ve 2. pol. 15. století. Dále upravován poč. 16. století. V letech 1643-77 opraveny škody 30-leté války. Po požáru r. 1939 je ve zříceninách.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem-Mojžíř
Původně gotický kostel v Mojžíři ze 14. století, v 15. století zchátral, obnoven roku 1598. Současná slohově obtížně definovatelná podoba z přestavby v roce 1846, střecha věže z roku 1926. Po roce 1990 kostel důkladně opraven.
Barokní kostel ve středu obce z roku 1692, přestavěn v roce 1900. Uvnitř původní barokní vybavení. Stavba je kulturní památkou, k vidění během pravidelných mší.
Raně barokní kostel v Třebívlicích nahradil v 17. stol. zřejmě starší gotický. Věž přistavěl 1695 P. Bianco, úprava celé stavby 1720. Na přilehlém hřbitově pohřbena Ulrika von Lewetzov, poslední láska J. W. Goetha a poslední šlechtická majitelka obce.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Barokní venkovský kostel na vyvýšenině nad centrem dříve samostatné obce v severní části Ústí nad Labem. Obklopuje ho bývalý hřbitov a fara, v okolí řada pozoruhodných stromových solitérů, z části chráněných jako památné.
Kostel z let 1573–74, postavený v goticko-renesančním stylu. Sloužil jako církevní centrum velkobřezenského panství. V letech 1780–83 pozdně barokně upraven (sakristie, oratoř). Po roce 1945 zpustl, od roku 1970 dvakrát opravován.
Původní evangelická modlitebna vznikla roku 1906 jako secesní stavba s osmibokou věží, částečně zapuštěná do svahu Vilémovy výšiny. Po roce 1945 připadla teplické pravoslavné obci, která změnila její zasvěcení a spravuje ji jako kostel dodnes.
