Turistické cíle v okolí obce Ústí nad Labem-Severní terasa

Pseudogotický kostel na místě bývalé kapličky ze 14. stol. Dnešní kostel postaven v letech 1893 – 1895 za vydatné pomoci místních obyvatel. Je podélný jednolodní s hranolovou věží při západním průčelí, kněžiště je uzavřeno polygonálně.

Předchůdce dnešního kostela připomínán 1352. Po požáru 1697 postaven od základů jako trojlodní basilika s oblým závěrem a hranolovou věží v ose západního průčelí. Posl. úpravy 1872–3 (F. Leinweber, zejména poslední patro věže). V 90. letech opraven.

Pravděpodobně původně barokní kostel, upravený v novorománském stylu v 19. století. Stojí na návrší nad někdejší hornickou obcí (těžba stříbra) uprostřed zanedbaného hřbitova. Nedávno opraven.

Na místě starší kaple byl v Povrlech roku 1936 postaven kostel stejného zasvěcení. Pozoruhodná stavba kruhového půdorysu s hranolovou věží akcentuje křižovatku dvou hlavních komunikací obce.

Původně barokní kostel nechal roku 1682 v Jílovém postavit Ernest von Thun, kníže arcibiskup salcburský. Po požáru 1859 byl přestavěn v obtížně zařaditelném neoslohovém pojetí. Po roce 1945 zanedbaný objekt byl nedávno opraven.

Barokní stavba na místě staršího předchůdce, zasvěceného sv. Mikuláši (1352, věž 1383). Ten poškozen za husitských bouří i třicetileté války. Nová loď a presbytář dokončeny 1717, do roku 1741 bohatě vybaven. Poslední úpravy 1892 (zejména portál).

Novobarokní farní kostel někdejší samostatné obce Novosedlice-Kramoly. Postaven 1901-03 podle projektu architekta Max von Loose z Teplic. Velká oprava před r. 2000. Jednolodní kostel s obdélným odsazeným trojboce zakončeným závěrem orientovaným k severu a věží při jihozápadním rohu lodě.

Na místě pozdněgotického předchůdce byl v letech 1701–06 postaven barokní chrám obvyklé jesuitské disposice podle projektu Giulia a Octavia Broggiových. Kolem něj zřízen ambit se sedmi hranolovými kaplemi, uvnitř studniční kaple. Ve správě jesuitů.

Barokní kostel z let 1687–1691 na půdorysu rovnoramenného kříže se soudobým vybavením, fresky od Josefa Kramolína. Na jižní straně v 18. stol. přistavěna kaple Panny Marie Sněžné. Kostel spojen se zámkem krytou chodbou na pilířových arkádách. V kryptě uloženy ostatky rodu Thunů.

Goticko-renesanční kostel postavil s využitím zdiva románské baziliky v letech 1549-68 Volf z Vřesovic. Dnešní stav je výsledkem novogotické přestavby z poč. 18.stol. Od roku 1950 slouží potřebám pravoslavné církve.

Původně gotický jednolodní kostel s mírně šířkově a výškově odsazeným presbytářem orientovaným k východu a hranolovou věží v jihozápadním rohu lodi. Poprvé připomínán 1363, kolem roku 1550 přestavěn, 1936 přistavěna západní předsíň.

Novogotický kostel byl postaven městem Šanov v l. 1862-1877 podle plánů arch. Heinricha von Ferstela, předního vídeňského architekta. Stavba filiálního kostela byla krom pozemku financována z darů a dobrovolných sbírek. Samostatným farním kostelem od r. 1892. Kostel je zasvěcen sv. Alžbětě Durynské.