Turistické cíle v okolí obce Žežice

Zbytky zdiva hradu, založeného zřejmě v pol. 14. st. Vartemberky, poté patřil po r. 1378 Škopkům z Dubé a v l. 1401–1465, kdy je uváděn naposledy, opět Vartemberkům. Patrné zbytky předhradí a jádra s valy, příkopy a zbytkem nároží paláce.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Hrádek neznámého názvu a data vzniku i zániku. V 70.–80. letech 20. stol. archeologický průzkum, nálezy mincí, kovových předmětů a keramiky ze 13.–15. stol. Ostrožna přerušená nejméně třemi příkopy poškozena lesní cestou ve 20. letech 20. stol.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

Kamenná rozhledna se dvěma plošinami vysoká 19 m postavena v roce 1930 horským spolkem České Švýcarsko. Na horní ochoz vede 81 schodů. V roce 1997 zrekonstruována.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.

Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.

První samostatná realizace architekta Josefa Mockera vznikla v letech 1870–1871 v tehdejších lázních sv. Josefa pro hraběnku Franziscu von Waldstein-Wartenberg. Později sídlo děčínských Thunů, po roce 1945 sociální ústav.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Hrad založen na přelomu 14. a 15. stol. pány z Těchlovic, zanikl poč. 16. stol. Zachovány jen zbytky základů.

Zaniklý hrad Vraty, nazývaný též Rattenstein, dnes nevykazuje žádné pozůstatky. Název hradu se odvozuje od zprávy, kterou zmiňuje A. Sedláček, v níž se píše o věně Kačmy z Rechenburka na Vratech.

Národní přírodní památka leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Evropsky významná pro charakteristický sloupovitý rozpad čediče. Odkryta náhodně při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem, koncem 19. stol.