Turistické cíle v okolí obce Bílka

Původně románský kostel (kol. 1200, rozšířen před polovinou 13. století), přestavěn goticky a barokně (1731), od zničení kláštera Ochránkyň božího hrobu husity (1420) farní. Zachovány románské věže a část západního průčelí, vnější vzhled barokní.

Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.

Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.

Drobný centrální kostel z let 1676–7 (G. Broggio) nahradil původní objekt vzniklý ve 12. či 13. století, poškozený za třicetileté války. Opravy 1910, 1955, 1999, sloužil profánním potřebám biskupství (sušárna prádla).

Kostel postaven na starších základech v letech 1585-94. Barokně přestavěn v letech 1700-1703. Stavbu vedl pravděpodobně Kristian Lagler. V kostele se konají pravidelné bohoslužby i koncerty chrámové hudby.

Kostel doložen poprvé jako farní 1384. Mohutná renesanční věž z roku 1595, kostel obnoven 1597, přestavěn snad 1746 a v 19. století. Na bývalém kostele barokní márnice z I. poloviny 18. století.

Zaniklý románský kostel sv. Jiří stál na západní výspě Dómského pahorku. Vlastnická kaple se změnila ve farní kostel předměstí Rybáře. Po zrušení za Josefa II. sloužil profánním účelům, demolován byl roku 1876. V museu zachovány oltář a kazatelna. Na místě kostela byla postavena novorenesanční vila.

Filiální katolický kostel postavený r. 1939 v tehdy samostatné obci za výrazného přispění podnikatele Georga Schichta, který vlastnil palácovou vilu v přilehlé části Ústí n. Labem. Od r. 1968 chátral bez využití, opraven r. 1992. Jde o jednolodní tradicionalistickou stavbu s gotizujícími prvky.

Pro příměstskou obec, v níž nalezli bydlení dělníci z továren v tehdy sousedním Ústí nad Labem, byla zřízena samostatná farnost. V letech 1905–1906 získala kostel a faru v eklektickém, převážně novorománsko-novogotickém slohu. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Na místě původního kostela ze 14. stol. postavil Chr. Lagler 1717–21 barokní jednolodí se západní věží. Obklopen zdí bývalého hřbitova se zbytky náhrobků a márnice. Fara z r. 1733 severovýchodně pod kostelem, dále na sever kamenný kříž z r. 1801.

Původně gotický kostel, připomínaný poprvé roku 1384 jako farní. Upravován snad renesančně a barokně, po požáru roku 1814 obnoven do roku 1819. Po roce 1945 chátral, dnes nevyužívaný, provedeny nejzákladnější zajišťovací opravy.

Původně gotický kostelík ze 14. stol v obci na úbočí Č. středohoří. Z původní stavby pochází presbytář a krátký navazující úsek lodi. Naposledy upraven r. 1904. Obklopen zanedbaným hřbitovem, vymezeným kamennou zdí, prolomenou zřejmě renes. branou.