Turistické cíle v okolí obce Mirošovice

nebo vyberte

Mirošovice

Ústecký kraj,  Teplice  (TP)
Nalezeno celkem 288 záznamů, 12 / 24 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Sutom
Jednolodní barokní kostel z let 1716-1724 na kraji Sutomi s vedle stojící malou dřevěnou zvonicí. Konala se zde svatba rodičů báusníka a spisovatele Svatopluka Čecha.
 kostel sv. Petra a Pavla
255.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Křemýž
Barokní kostel z roku 1706 na místě staršího předchůdce stojí uprostřed obce na hraně hlubokého údolí Bíliny. Obklopen hřbitovem s eliptickou ohradní zdí, v jejímž východním vrcholu se tyčí zvonice.
 kostel sv. Petra a Pavla
209.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Bílina
Na místě vlastnického kostela, připomínaného roku 1067 v podhradí, byl počátkem 14. stol. postaven farní kostel nového města. Přestavován koncem 14. stol., po požáru 1568 (1573–5) a 1870–2 (arch. Denhart).
 kostel sv. Prokopa
263.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Blažim
Pozdně barokní kostel v Blažimi nahradil v letech 1777-81 starší, pravděpodobně původně gotickou stavbu. Projekt vypracoval roku 1768 zednický mistr J. Jakobic. Následky úpadku po roce 1945 odstranila oprava v 90. letech 20. století.
 kostel sv. Prokopa
513.0 m. n.m.
Mukov
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Hrobčice
Na místě starší stavby vznikl dnešní barokní kostel v Mukově roku 1760. Zaujímá dominantní pahorek, vystupující ze západního úbočí Hradišťan. Barokní socha místního patrona stojí u křižovatky pod kostelem.
 kostel sv. Šimona a Judy
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, nepřístupno, Ústecký kraj, Lenešice
Původně románský, několikrát přestavovaný a zvětšovaný farní kostel velké vsi ve středním Poohří. Dne 4. 7. 2008 se zřítila jeho nejstarší část. Další osud stavby je nejistý.
 kostel sv. Šimona a Judy
215.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Zabrušany
Replika kostela z let 1723–28, postavená při stěhování Zabrušan, které proběhlo v letech 1906–10 kvůli těžbě hnědého uhlí. Na nové stavbě byly využity architektonické články původního objektu, částečně bylo přeneseno i vnitřní zařízení.
 kostel sv. Stanislava biskupa
402.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Měrunice
Z původního měrunického kostela, postaveného kolem roku 1350, se zachoval presbytář s gotickou klenbou a okny. Poč. 19. stol. byl prodloužen k západu v empirových formách, včetně nové věže. Spolu s několika plastikami opraven poč. 21. stol.
 kostel sv. Václava
275.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Dlažkovice
Kostel prvně zminován 1365, v letech 1672–75 přestavěn barokním stavitelem O. Broggiem.V kamenném tarasu pod kostelem zakomponován smírčí kříž.
 kostel sv. Václava
170.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Křesín
Jednolodní kostel s hranolovou věží ve vsi, doložené poprvé roku 1226. Románský kostel pochází z konce 12. století, ve 40. letech 14. století přestavěn goticky. Později doplněn kaplí a sakristií na jižní straně a pseudogotickou předsíní na severu lodi. V 90. letech 20. století důkladná obnova.
 kostel sv. Václava
166.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Brozánky
Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Václava
277.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Třebívlice
Raně barokní kostel v Třebívlicích nahradil v 17. stol. zřejmě starší gotický. Věž přistavěl 1695 P. Bianco, úprava celé stavby 1720. Na přilehlém hřbitově pohřbena Ulrika von Lewetzov, poslední láska J. W. Goetha a poslední šlechtická majitelka obce.