Vaňovský vodopád na Podlešínském potoce je součástí národní přírodní památky Vrkoč, která leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Je vysoká 12 m a je největším vodopádem v Českém středohoří.
Zaniklá gotická tvrz stávala na severovýchodě obce. Polovina vsi (a později i celá ves) Velemín patřila Kaplířům ze Sulevic, kteří ji i s tvrzí prodali až ke konci 15. století. Druhá polovina vsi patřila nejdříve klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.
zámek, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Velemín
Takzvaný zámek ve Velemíně byl pravděpodobně spíše vrchnostenským dvorem s velkou obytnou budovou pro jeho správce. V současné podobě pochází z 18. století, některé detaily možná zachovány ze starší stavby. Po roce 1990 zpustl, v posledních letech proběhly některé zajišťovací práce.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Velké Žernoseky
V r. 1251 dvorec cisterciáckého kláštera Altzelle v Míšni a započto s pěstováním vína a hloubením sklepů. V r. 1543 doložena tvrz a v 17. stol. za Jana Hartvíka z Nostic, postavena střední část zámku. Koncem 18. stol. přistavěna jednopatrová křídla.
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Rtyně nad Bílinou
Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Vlastislav
Ostrožné hradiště bylo osídlené již v pozdní době kamenné, střední době bronzové a hlavně v raném středověku, zaniklo v 10. století. Bylo opevněno po celém obvodu, od severu a východu dřevozemní hradbou s čelní kamennou plentou. Vnitřní plochu rozdělovaly dva valy na tři části.
věž - vodárenská, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Lahošť
Zděná hranolová věž bez slohových znaků, postavená v 18. století pro zásobování duchcovských lázní Valdštejnů léčivou vodou z lahošťského Obřího pramene. V Obřím prameni byl r. 1882 nalezen tzv. Duchcovský poklad, depot bronzových keltských výrobků.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Zabrušany
Vodní nádrž Všechlapy z let 1958-1961 byla vybudována na potoce Bouřlivec k zajištění odběru vody pro nedalekou tepelnou elektrárnu Ledvice a společnost AGC Flat Glass Czech. Vedlejším účelem je výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně. Hráz vytváří jezero o rozloze 35 ha.
věž - vodárenská, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Chudeřice
Věžový vodojem sklárny Weinmann Werke, postavený v letech 1915–16, který zásoboval sklárnu technologickou vodou z řeky Bíliny. V r. 1945 byl vodojem napojen na přivaděč labské vody ze Zálezel. Je 43 m vysoký, ve výšce 30 m jsou nádrže o objemu 150 m3. V r. 1999 byl prohlášen kulturní památkou.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Želénky
Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Teplice
Velký dům na jihozápadním rohu teplického Zámeckého náměstí vznikl v letech 1810–1811 jako sídlo vrchnostenských úřadů. Postaven na místě objektů poškozených velkým požárem města r. 1793. Po r. 1945 postupně zchátral, od r. 1990 předmět majetkové spekulace. Ještě r. 2016 prázdný nabízen k prodeji.