Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Benice

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Kostel dle návrhu Rudolfa Svobody z roku 1937. Interiér z let 1972–76 – od B. Bendy oltář s kopií staroměstského mariánského sloupu a od K. Stádníka neobvyklá křížová cesta s náměty lidského utrpení.

Na místě staršího románského kostela, sloužícího cizím kupcům (součást Ungeltu) byl mezi polovinou 14. a počátkem 16. stol. postaven hlavní farní chrám Starého Města pražského, od husitských válek centrum českého utrakvismu. Barokní úpravy zejména po požáru 1679, udržovací práce v 19.–21. stol.

Raně gotický kostel z konce 13. st. přest. barokně (cca 1690 a 1730) a novobarokně (1897). Jednolodní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věži (sakristie a oratoř) v koutě mezi lodí a závěrem. V jižním průčelí cenný raně gotický portál.

Jednolodní špitální kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty, založil r. 1364 Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek pobořen, poté opraven a sloužil podobojí. Za třicetileté války znovu poškozen, pustl a 20. dubna 1776 se zřítil. Na jeho místě později stála škola a ještě později hostinec.

Románský tribunový jednolodní kostel z 11. stol., přestavěn goticky kol. r. 1350, od r. 1352 farní. Barokně přestavěn snad kol. r. 1766, kdy zde byla obnovena fara, zaniklá za husit. bouří. Věž a okna lodi upraveny v l. 1861–62 pseudorománsky.

Románský kostel byl postaven kolem r. 1180 na místě dvou ještě starších staveb – velké rotundy a podélného kostelíka s půlkruhovou apsidou a pohřební kaplí. V r.1905 v něm byly odkryty románské malby a v 70. letech minulého století zbytky terakotové dlažby.

Původně románský kostel z poloviny 13. století. Jediným detailem této doby je románské střílnové okénko. Na přelomu 18. a 19. století klasicistně upravený. V 19. století prošel puristickými stavebními úpravami.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Novostavba kostela v letech 2001-2003 nahradila zbořenou provizorní kapli stejného zasvěcení z roku 1932. Jeho loď v podobě zčásti odkrojeného bochníku chleba symbolizuje obětavost a dobročinnost sv. Alžběty, v průčelí dominuje otevřená zvonice ve tvaru otevřeného rámu završeného pozlaceným křížem.